Článek
Pokoj v dobrém hotelu i se snídaní se dá v Jihlavě pořídit za necelé tři tisíce, ubytovna se dá sehnat za pár stovek na noc. S nadsázkou se tak dá říci, že by se rekordnímu opilci vyplatilo zaplatit nějaké ubytování a pořád by to vyšlo levněji než ho neustále vozit na protialkoholní záchytnou stanici.
„Tento člověk se bohužel často válí na zemi na nějakých exponovaných místech u obchodů nebo pod kamerami, lidé zavolají strážníky či policisty a ti nemají jinou možnost než ho odvézt k nám. Většinou nespolupracuje, bývá agresivní a je s ním těžká domluva,“ posteskl si Černý.
Opilcům neprodávat?
Sám šéf záchytky muže už několikrát přistihl při krádeži alkoholu v některém z místních supermarketů. „Dostane pokutu, kterou stejně nezaplatí. Asi by stálo za to, aby hlídači v marketech nebyli jen senioři, ale někdo, kdo by lidi pod vlivem alkoholu vůbec nepustil dovnitř. Takový člověk totiž vleze do obchodu, vypije lahev vodky a padne. Ale bohužel pro změnu není vůle,“ přiznal Černý.
Během loňského roku se na jihlavské záchytce postarali o 1582 opilců, což je skoro o dvě stovky více než v roce 2023. Počet záchytů přitom od roku 2020 neustále stoupá. Statistiky ukazují, že se nepije jenom o víkendu. Čísla se příliš neliší ani ve všední dny, rozhodující není ani denní či noční doba.
Přibližně třetina lidí podle Černého peníze za pobyt zaplatí, další třetina se snaží dluh aspoň nějak umořit, zatímco poslední část je zcela nevymahatelná. Za služby personál záchytky loni vyfakturoval 6 328 000 korun.