Tlačítko, které by slepci z metra zachránilo život. Natočili jsme, jak rychle po jeho zmáčknutí vlak zabrzdí

Jak ukazuje záznam z kamer ze dne tragické události, lidé se slepci, který nešťastnou náhodou spadl do kolejiště, snažili pomoci. Bohužel však nevěděli, jak se zachovat správně. A tak, než stačil kdokoliv zareagovat, skončil muž pod koly metra a následným zraněním podlehl.

„Lidé volali na tísňovou linku, ale bohužel nikdo z nich nezmáčkl toto tlačítko, které by dokázalo zastavit soupravu metra,“ sdělila Novinkám mluvčí Krajského ředitelství Policie České republiky Praha Eva Kropáčová.

Přitom v době pádu nevidomého do kolejiště stála souprava metra ještě v sousední stanici Invalidovna, odkud by v případě aktivace nouze ani nemusela odjet, případně by stihla zastavit v tunelu.

O tom, že lidé o existenci nouzových tlačítek ve stanicích metra nemají ponětí, svědčí i anketa Novinek pod článkem o tragické události. Přes 90 procent z více než 42 tisíc hlasujících odpovědělo, že o tlačítku nevědí.

Nouzové tlačítko se přitom nachází v každé stanici. „U každé koleje jsou dvě. Na začátku a na konci nástupiště. Přesné umístění záleží na architektonickém řešení stanice,“ sdělil Novinkám vedoucí odboru Technologie provozu pražského dopravního podniku Eduard Votava. Tlačítko je však ve všech stanicích také na sloupech či ostěních při nástupištích a vždy je červeně zvýrazněno.

„V případě, že je tlačítko stlačeno, tak vlak, který přijíždí a je v předcházejícím traťovém úseku, bude ovlivněn vlakovým zabezpečovačem a měl by zastavit před stanicí,“ upřesnil Eduard Votava.

Smysl zmáčknout tlačítko má podle Votavy vždy, i když už metro slyšíte v tunelu. „Samozřejmě, nejdůležitější je rychlost těch, kdo tlačítko mačkají,“ upozornil.

Aktivovat by se mělo i v případě, že vlak stojí ve stanici a někdo spadne do kolejiště mezi vagony. „V případě, že je tlačítko aktivováno, tak je znemožněn odjezd vlaku ze stanice,“ vysvětlil Votava.

„V žádném případě nedoporučujeme někomu, aby vstupoval do kolejiště. Je to velmi nebezpečné a může se stát další úraz. Vždy zmáčknout tlačítko nouze a následně zavolat na tísňovou linku,“ upozornila Eva Kropáčová.

Dohled nad provozem ve stanici má vždy jeden dozorčí, ten však je ale podle dopravního podniku vytížen více úkony, a tak není schopen vždy pohyb v kolejišti uhlídat. Slepec navíc spadl do kolejiště během tří vteřin, kdy se dozorčí nemusel plně soustředit na všechny kamerové záznamy.

Metro se v průměru pohybuje v tunelech rychlostí 80 kilometrů v hodině, do stanice pak vjíždí rychlostí zhruba 60 km/h.

Podle mluvčího pražského dopravního podniku Daniela Šabíka pak už záleží na brzdné dráze soupravy. Ta je ovlivněna intenzitou provozu a naplněností vagonů. „Také záleží na konkrétní stanici a sklonu, po kterém se do ní přijíždí. V průměru ale můžeme mluvit o brzdné dráze sto metrů,“ vysvětlil.

Během našeho natáčení stihla souprava zabrzdit z rychlosti 80 kilometrů za hodinu „na nulu“ během 22 vteřin. Nutno však podotknout, že souprava byla prázdná.

V případě, že člověk spadne do kolejiště ve chvíli, kdy je už metro na dohled a nepomohlo by ani nouzové tlačítko, doporučuje se lehnout si do žlábku mezi koleje. Řítící se souprava však není jediným nebezpečím, ublížit může též napájecí kolej, která je pod napětím. Před vstupem záchranářů se tedy musí zkratovat.

Obdobný případ se stal před dvěma dny, opilý muž měl ale štěstí, střet s vlakem přežil. „Muž spadl do kolejiště metra, ale následně se zvedl a další lidé na peróně mu pomohli. Tento muž naštěstí neprodělal žádná vážná poranění. Policisté po příjezdu na místo zjistili, že je pod vlivem alkoholu, když mu naměřili více než čtyři promile,“ sdělila Eva Kropáčová.

„Tento muž však do kolejiště nespadl poprvé. Obdobná událost se mu stala před dvěma lety, kdy utrpěl zranění a policisté mu tehdy naměřili dvě promile alkoholu v dechu,“ dodala policejní mluvčí.

V obou těchto případech a všech dalších, ke kterým policie vyjíždí několikrát do měsíce, je nejlepší způsob pomoci právě zmáčknutí tlačítka nouzového zastavení.

Podle statistik pražského dopravního podniku meziročně celkový počet neoprávněných vstupů, pádů do kolejiště a střetů osob s vlaky metra stoupá.

Jen za prvních sedm měsíců letošního roku bylo zaznamenáno 105 těchto událostí. Z toho 79 neoprávněných vstupů, 21 pádů do kolejiště a pět střetů osob s vlakem. Za stejné období loni došlo k pouze dvěma střetům osoby s vlakem, což tvoří meziročně 150procentní nárůst.

K celkem 42 událostem došlo na lince B, v roce 2023 to bylo o osm méně. „Počet pádů se téměř nezměnil, počet střetů narostl o 300 procent,“ informoval dopravní podnik. Naopak k žádnému střetu letos nedošlo na lince C.

Za stejné období, tedy letošní leden–červenec, došlo k 690 případům manipulací s tlačítkem nouze, do toho se ale počítá i promáčknutí, rozbití nebo zapadnutí. Z tohoto počtu bylo skutečných aktivací celkem 81.

Často dochází podle mluvčího dopravního podniku Daniela Šabíka k poškození třeba tím, že se o tlačítko cestující opřou batohem. Pokud by někdo tlačítko stiskl záměrně zbytečně, může být pokutován až do výše 10 tisíc korun v přestupkovém řízení.

„Nikoho ale nebudeme popotahovat, když zmáčkne tlačítko v případě, že je někdo v kolejišti, ať už z jakéhokoliv důvodu,“ ujistil Šabík cestující, kteří se obávají tlačítko mačkat.

Nikdo se nemusí obávat ani poranění ze střepů sklíčka. „V případě potřeby sklíčko pouhým zatlačením praskne, sjede dolů a uvolní prostor ke stlačení,“ vysvětlila policejní mluvčí Kropáčová.

Podle dopravního podniku je tlačítko nouze z hlediska efektivnosti stále nejlepší volbou. Obdobná záchrana je také u tramvají i vlaků. V rámci nové trasy D ale plánuje dopravce instalovat nástupištní stěny, které bezpečnost na nástupištích podstatně zvýší.