Článek
„Obrátila se na mě kamarádka a velká milovnice smírčích kamenů s dotazem na křížový kámen s reliéfem kříže, kola, tkalcovského člunku a vřetena. Kámen údajně není na svém místě a zůstala po něm jen díra v zemi.“ Těmito slovy v sobotu rozjel pátrání Pavel Chatrný ve facebookové skupině Hraniční kameny & drobné kamenné památky, která sdružuje příznivce těchto památek.
„Chceme to šířit dál, abychom podobným případům předešli. Loňská krádež Pytláckého kamene u Vojtěchova byla velká rána,“ vysvětlil pro Novinky.
Po památkově chráněném smírčím kamenu zůstala v zemi jen díra.
Právě z katastru Vojtěchova zmizely loni v létě krátce po sobě dokonce dva kameny, ten druhý se však po pár dnech překvapivě objevil na svém místě, jak informovaly Novinky.
Na zmizení kamene u Horních Rápotic upozornila dvojice turistů, kteří se na kamenné památky zaměřují a našli jen díru v zemi. Nijak nápadný kámen stával poblíž silnice do vesnice Kaliště.
Připomněl kletbu
Policie už případ vyšetřuje. „Kámen byl odcizen z volně přístupného pozemku na okraji lesa v katastru obce Horní Rápotice. Případ jsme zaevidovali jako přestupek proti majetku a provádíme šetření,“ řekla policejní mluvčí Michaela Lébrová serveru iDnes.cz, který o případu informoval.
Krádež naštvala například i vysočinského spisovatele a básníka Miloše Doležala, kterému je líto každé ztráty takového artefaktu. „Lidská pazoura se neštítí ukrást smírčí kámen, který po několik staletí upomíná na dávnou smrt,“ napsal na Facebook. „Pokud zloděj kámen nevrátí, ruka mu zcepení-zdřevění-upadne,“ připomněl kletbu, že zloděje nečeká nic pěkného.
Lidská pazoura se neštítí ukrást smírčí kámen, který po několik staletí upomíná na dávnou smrt. Kazimír v lidském těle...
Posted by Miloš Doležal on Tuesday, April 15, 2025
Podle Památkového katalogu Národního památkového ústavu (NPÚ) má kámen rozměry 55 cm x 48 cm x 14 cm.
„Nepravidelný žulový deskový kámen z 18. století má na čelní straně vyrytý reliéf řeckého kříže a dalších symbolů. Dle legendy byl kámen vztyčen na památku úmrtí tkalce, kterého přejel vůz,“ uvádí památkáři v katalogu. Památkovou ochranu kámen získal v roce 1958.
„Statistiku odcizených smírčích kamenů bohužel nevedeme, aktualizujeme si však naši evidenci, pokud se o zcizení nějakým způsobem dozvíme. Přesný počet tedy nelze jednoznačně uvést, jde však o jednotky kusů,“ reagovala mluvčí NPÚ v Telči Ilona Ampapová, když se Novinky zajímaly o počet zmizelých kamenných památek v posledních letech.
Některé věci tohoto typu nejsou podle mluvčí ani památkově chráněné a v případě zcizení se o tom památkáři nedozvědí. „V poslední době jsme zaregistrovali zvýšený zájem veřejnosti o tyto předměty, k čemuž přispívají i sociální sítě,“ poznamenala Ilona Ampapová.
Pozor na další kameny
O osvětu se snaží například i Společnost pro výzkum kamenných křížů sídlící v Aši. Ta na sociálních sítích vyzvala ke zvýšené kontrole kamenů zejména na Vysočině.
„Aktuálně víme ještě o jednom kameni, který byl nalezen vyvrácený. Kvůli podezření, že ho možná chtěl někdo odcizit, byl uklizen do bezpečí,“ uvedla společnost o památce na území Pavlova na Havlíčkobrodsku.
Pavel Chatrný slibuje, že pro návrat zmizelého kamene z Horních Rápotic udělají příznivci těchto památek všechno. „Jsou to kameny s historickou hodnotou, ne ozdoba do skalky nebo zahrádky. Pokud kámen zůstane v České republice, tak ho objevíme,“ varuje.
