Článek
„Naprostá většina je na svobodě už od pátku, nyní už budeme propouštět jen zhruba z deseti věznic,“ řekl k tomu mluvčí. Kolika vězňů, kteří jsou dosud za mřížemi, se ještě bude amnestie týkat, není podle něj v tuto chvíli jasné. „Ještě se přezkoumávají některé spisy. Každopádně to konečné číslo by určitě nemělo přesáhnout 7000 propuštěných,“ poznamenal Káčer.
Nejvíce amnestovaných, konkrétně 353, zatím dozorci propustili z věznice ve Stráži pod Ralskem, na druhou stranu jen čtyři lidé opustili na základě amnestie věznici Mírov. Právě tam jsou totiž většinou ti nejtěžší zločinci, kterých se amnestie nemohla dotknout.
Protestní petici podepsalo 70 tisíc lidí
Částečnou amnestii vyhlásil prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu k 20. výročí vzniku České republiky. Prominul tak některé nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavil trestní stíhání, která se táhnou více než osm let.
Proti rozsahu amnestie, která zasáhne celkem více než 30 tisíc lidí včetně "tunelářů" z devadesátých let, se už v internetové petici vyjádřilo na 70 tisíc lidí a dalších 200 tisíc ji pak podpořilo na sociální síti Facebook.
Podle pátečního průzkumu pro Českou televizi s rozsahem pardonu pro vězně nesouhlasí 82,2 procenta občanů země. Největší kritika se týká právě faktu, že kvůli zastavení letitých trestních stíhání zůstanou navždy bez trestu i některé velké hospodářské kauzy se škodami za zhruba 20 miliard korun.
Klaus při vysvětlování důvodů, proč v rámci amnestie nařídil zrušit obvinění lidem stíhaným déle než osm let, odkázal na Evropský soud pro lidská práva. Uvedl, že se podle jeho judikatury považuje už doba přesahující šest let za nepřiměřenou délku řízení. To ale v pátek jednoznačně odmítla Unie státních zástupců, podle které je takový argument mylný. Evropský soud totiž podle žalobců posuzuje vždy konkrétní případ a judikatura se tak nemůže paušalizovat. [celá zpráva]