Článek
Jak ve čtvrtek informovalo Právo, trestní stíhání někdejší šéfky kanceláře premiéra za vládnutí kabinetu Petra Nečase (ODS) zahájilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v polovině března. Nečasová údajně připravila stát u darů za téměř 9,7 miliónu korun na dani o 705 925 korun, za což jí hrozí až deset let vězení.
Prověřováním darů Nečasové, například luxusních kabelek a šperků, se olomoučtí žalobci zabývají od jejího zadržení a domovní prohlídky v polovině června 2013. První zmínka o možném obvinění se v médiích objevila loni v prosinci. "Dlouho jsme zvažovali, zda to není korupční jednání. Důkazy, které jsme obstarali, ale nebyly natolik kvalitní, abychom mohli sdělit, že se osoba chovala korupčně," řekl Bajger.
Nečasová je podle státního zastupitelství pojítkem mezi více případy. Obžalovaná je ze zneužití vojenské tajné služby a vynášení informací z Bezpečnostní informační služby (BIS). Čelí také obvinění z podplácení tří bývalých poslanců ODS.
Daň údajně nezaplatila u 29 cenných darů
V textu unesení o zahájení trestního stíhání jsou vyjmenovány dary z let 2012 a 2013 a obchody, ve kterých byly údajně zakoupeny. Jsou to prý převážně šperky, hodinky, luxusní kabelky, boty, oblečení, ale také toaletní potřeby jako mýdla a vonné svíčky. Nagyová si podle vyšetřovatelů nenechala vyměřit a nezaplatila darovací daň nejméně ve 29 případech. Cena darů podle vyšetřovatelů činí 9 682 886 korun.
Vyšetřovatelé svá tvrzení opírají o domovní prohlídky, odposlechy a svědecké výpovědi. Mezi dárci je podle žalobců například generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, advokát Karel Muzikář nebo módní návrhářka Beata Rajská, kteří souvislost s případem odmítli. Naopak darování náhrdelníku značky Cartier potvrdil podnikatel Daniel Křetínský.
Státní zastupitelství má podle Bajgera podezření, že lidé mohli dávat Nagyové dary v očekávání nějaké výhody. "Že za to něco dostanou, že z toho budou mít nějaký bonus," dodal žalobce. Ačkoliv tomu některé důkazy mohou nasvědčovat, nejsou dostatečně silné pro obvinění.
Série několika kauz
Případ darů je "vedlejším produktem" vyšetřování, o kterém se veřejnost dozvěděla po zadržení Nagyové a dalších vysoce postavených lidí v polovině června 2013.
Rozsáhlý spis se původně týká podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty. Na základě odposlechů se vyšetřovatelé dostali k Nagyové. Případ vedl v roce 2013 k pádu vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase, který se později s Nagyovou oženil.
Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy. Některé se již dostaly již před soud. Jako první začal soud řešit údajné zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování tehdejší Nečasovy manželky Radky na podzim 2012 a některých pracovníků úřadu vlády na jaře 2013. Hlavní líčení u Obvodního soudu pro Prahu 1 bude pokračovat v polovině dubna.
Letos v březnu podalo státní zastupitelství obžalobu také v případu údajného úniku informací z BIS. Kromě Nečasové se týká lobbisty Iva Rittiga, jeho obchodního partnera Tomáše Jindry a advokáta Davida Michala z advokátní kanceláře MSB Legal. Kauzu řeší Městský soud v Praze, který se zatím seznamuje se spisem.
Nečasová je obviněna dále kvůli údajnému podplácení tří bývalých poslanců ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře. Trojice si podle spisu nechala slíbit "trafiky" v podobě lukrativních míst ve státní firmě výměnou za to, že se vzdá poslaneckého mandátu, a umožní tak schválení tzv. stabilizačního balíčku Nečasovy vlády. Nejvyšší soud (NS) ale dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli poslanecké indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je trestně stíhat. V kauze je obviněn také Nečas a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček.
Bývalí zákonodárci žádali po rozhodnutí NS odškodné od státu za nezákonné trestní stíhání a zhruba měsíční pobyt ve vazbě. Nedávno se dohodli s ministerstvem spravedlnosti na smíru. Úřad je odškodní částkami od 507 000 do 847 000 korun a uveřejní omluvu.
