Článek
To není až tak výjimečná situace. Ačkoliv ale Jiří okamžitě krádež nahlásil, zejména to, že mu byl odcizen občanský průkaz, tak mu teď chodí vymáhací výzvy hrozící exekucí za nesplácené půjčky, které jsou na jeho jméno, i když on si je nevzal.
„Už měsíc po odcizení se někdo pokusil získat na moji ukradenou občanku půjčku ve známé úvěrové firmě. Jenže tam se podívali do databáze kradených dokladů a neposkytli mu ji. Jen nechápu, že podvodnému žadateli neřekli, ať počká, a nezavolali policii,“ popisuje pan Jiří.
Policie případ šetřila, avšak zloděj občanky se odradit nedal. Za další dva měsíce Jiřímu přišla předžalobní výzva, aby uhradil přes 13 tisíc korun z titulu nevrácené půjčky, jinak to věřitelská firma dá do exekuce.
Podvodníci se neštítí ničeho
„Jedná se o nějakou méně známou nebankovní úvěrovou firmu. Díval jsem se na stránky a řekl bych, že mají vcelku tvrdé podmínky. Kdoví, jak to bylo,“ míní Jiří.
Logicky se podivuje nad tím, že si úvěrové firmy pořádně neprohlédnou fotografii na občance s tváří žadatele a hlavně že nenahlédnou do databáze odcizených občanek.
Policie každopádně eviduje další snahy nadělat na tento doklad dluhy. Na občance někdo pozměnil poslední číslo, z šestky se pokusil udělat osmičku.
„Každopádně je třeba, když taková výzva k zaplacení půjčky, kterou jste si nevzali, přijde, co nejdříve reagovat. Informoval jsem úvěrovou firmu i inkasní agenturu a poslal jsem jim e-mailem kopii mé policejní výpovědi o krádeži dokladu. Snad to bude stačit k tomu, aby u mě věc nehnali až k exekuci,“ říká Jiří.
Pokud by k tomu došlo, musel by podat obranu proti exekuci do patnácti dnů.
Není to poprvé
Patálie pana Jiřího nejsou zdaleka ojedinělé. Zřejmě nejkřiklavější byl před šesti lety případ ženy z Prahy, o kterém Právo svého času pravidelně informovalo.
Na její občanku, jejíž krádež policii ohlásila, jakmile ji zjistila, kdosi během roku podnikl přes čtyři desítky zjištěných černých jízd. Tolikrát přitom revizoři cestujícího nezkontrolují ani za deset let.
Žena však prošvihla všechny lhůty pro odvolání, kdy by např. doložila, že se v uváděné časy černých jízd v místě vůbec nenacházela, takže je nemohla spáchat. Čas pro obranu jí vypršel z osobních důvodů, až nakonec její byt šel do dražby, protože se takto uměle vytvořené dluhy vyšplhaly na zhruba 750 tisíc korun.
Další obří podvod s občankou se stal před pěti lety v Praze. Pachatel prostřednictvím falešného občanského průkazu zastavil cizí pozemky a půjčil si 15 milionů korun, které však nikdy neměl v plánu splatit.
Obstaral si k tomu falešný občanský průkaz se svou fotografií, avšak s reálnými údaji poškozeného. Za pomoci tohoto dokladu si pak skrze společnost na zprostředkování úvěrů vypůjčil ony miliony a zastavil pozemky poškozeného.
Banky chtějí často doklady dva
Potíž je v tom, že katastr ani v takových zjevných případech podvodu jen tak zástavní právo věřitele nevymaže. Na kradené občanky se pachatelé snaží získat třeba auta na leasing k prodeji do zahraničí.
Půjčovat peníze jen na základě občanky je zkrátka ošemetné. Potíž může být už v tom, že do databáze ukradených dokladů se informace o daném dokladu promítne až s určitou prodlevou. V bankách proto často vyžadují dva doklady totožnosti. K občance třeba řidičák nebo pas.