Článek
„V obou případech se ukázalo, že řidiči příslušný průkaz ZTP nevlastní a žádného invalidu nepřevážejí. Jeden z mužů dokonce přiznal, že mu znak půjčil kamarád,“ uvedla mluvčí pražské městské policie Radka Bredlerová. Oběma hříšníkům přitom hrozí maximálně pětitisícová pokuta.
Stačí lepší kopírka
„Je to obrovský problém,“ přiznává předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása. Půjčené nebo falešné znaky zdravotně postižených užívá stále více řidičů jako nejlevnější parkovací kartu. Policie rozdíl nepozná, pokud podvodníka doslova nechytí za ruku.
„Na barevné kopírce se dá značka vytisknout na tvrdý papír tak, že znak na první pohled vypadá velmi věrně. Průkazy ZTP, které při kontrole musíte mít u sebe, se ale zdaleka tak nefalšují, tam je fotka a další náležitosti,“ upozornil Krása.
Státní policii navíc parkování obecně příliš nezajímá a strážníkům k nasbírání „bodů“ spolehlivě stačí, aby obešli všechny dočasné i stálé zákazy zastavení, kde vždy snadno najdou dostatek nepořádných řidičů bez jakéhokoli parkovacího oprávnění. „Kontrola parkování patří pouze mezi okrajové úkoly našeho dopravního inspektorátu,“ potvrdila i Andrea Zoulová z pražské policejní správy. „My máme jako hlavní náplň úplně něco jiného – dohlížet nad silničním provozem. Parkování je spíš v kompetenci městské policie,“ doplnila Zoulová.
„Tak ty průkazy rovnou zrušme,“ rozčiluje se Krása. Nemyslí to úplně vážně, že se ale kartičky zdravotně postižených mezi motoristy běžně zneužívají, o tom nepochybuje. „Doufám, že zrušení znaků reálné není, ale už jsem slyšel některé politiky takhle mluvit,“ podotýká.
Odhalit podvodníka s falešnou kartou O1 (nejrozšířenější typ) za okénkem vozu totiž není pro policii tak jednoduché jako nechat odtáhnout neoznačený vůz z placené zóny. Aby totiž policista zjistil, zda řidič či jeho spolujezdec vlastní průkaz zdravotně postiženého (ZTP), musí ho osobně zkontrolovat.
Podvodníkovi pak stačí, aby se při parkování na vyhrazeném místě pro invalidy před nástupem a výstupem pořádně rozhlédl, zda poblíž neuvidí uniformu. „Pokud policista falešného invalidu nepřistihne na místě, aby od si něj vyžádal předložení průkazu, je šance na odhalení malá,“ připouští Krása. "Myslím, že by se na to měli zaměřit při namátkových kontrolách, podobně jako třeba na rychlost řidičů,“ doporučuje předseda národní rady.
Jen tři promile přestupků
Pražským strážníkům po zavedení parkovacích zón v několika městských částech začaly s odtahováním vozidel skutečné žně. Při ceně téměř 1500 korun za jeden odtah se ročně v tomto byznysu otočí kolem 65 miliónů korun a městská policie se ve výroční zprávě za loňský rok chlubí, že nařídila 122 odtahů aut denně.
Je to o hodně víc než dvojnásobek roku 2007. Z parkovacích míst invalidů však bylo loni v Praze odtaženo ani ne jedno auto denně. A všechny projednané přestupky kvůli nerespektování míst vyhrazených zdravotně postiženým tvořily jen tři promile loňských přestupků v dopravě, jimiž se strážníci zabývali.
Před zneužíváním automobilových kartiček varuje republiková rada postižených i na svém webu. „Snažíme se držitele průkazek upozornit, aby si na to dávali pozor, protože například jejich půjčováním škodí vlastně nám samotným,“ dodává Krása.