Myslivec, který v Ostravě omylem zastřelil rybáře, vyvázl s podmínkou

Soud muži vyměřil dva roky vězení s podmíněným odkladem na tři roky. Zároveň mu udělil zákaz držení zbraní na osm a půl roku. Uznal ho vinným z nedbalostního ublížení na zdraví s následkem smrti. Součástí rozsudku je i propadnutí věci - zbraně v hodnotě přes čtvrt milionu, kterou myslivec muže zastřelil.

Podmíněný trest navrhoval vyměřit i státní zástupce. Myslivec sice podle něj fatálním způsobem porušil předpisy, když si nebyl stoprocentně jistý, na co střílí, soud ale vzal v úvahu řadu polehčujících okolností, zejména projevenou lítost a doznání i bezúhonnost střelce.

„Je mi to skutečně moc líto a doufám, že mi pozůstalí uvěří, že jsem to opravdu neudělal schválně,“ řekl.

Tragédie se odehrála v noci na 25. listopadu u slepého ramene řeky Odry poblíž areálu hornického muzea na Landeku. Muž spolu s dalším myslivcem lovil divoká prasata. Dva zastřelili, třetímu postřelenému divočákovi se ale podařilo utéct, a tak se rozhodli ho vystopovat. Krevní stopy je přivedly až k vodě. Zde myslivec zaregistroval pohyb a za pomocí termovize se domníval, že vidí divočáka. Proto zamířil a vystřelil. Muže, který seděl za křovím, zasáhl přímo do hlavy.

Když myslivec zjistil, že místo zvířete trefil člověka, ihned zavolal na tísňovou linku a pokoušel se zraněnému muži poskytnout první pomoc. Bohužel rybář utrpěl vážné střelné poranění, kterému podlehl při převozu do nemocnice.

Při vyšetřování vyšlo najevo, že myslivec byl legálním držitelem zbraně, měl zbrojní průkaz a také splňoval veškeré náležitosti k provádění lovů v dané honitbě. Naopak zastřelený pytlák lovil v místě, kde je rybolov zakázán, navíc nebyl držitelem rybářského lístku. To ale při vyměřování trestu nehrálo žádnou roli.

„Mohl se tam nacházet kdokoliv jiný. Honitba nebyla oplocena ani označena, takže obžalovaný nemohl vyloučit přítomnost jiné osoby. Pokud neměl jistotu, na co střílí, a nepočkal, až se objekt pohne a bude viditelný, neměl střílet,“ řekl státní zástupce.

Podle obhájkyně šlo přitom o zkušeného střelce s dlouholetou praxí. Ve své závěrečné řeči poukázala na to, že případ by se měl posuzovat i s ohledem na situaci na místě události. „Svou roli tam určitě sehrály i obavy obžalovaného, který se domníval, že se patnáct metrů od něj nachází postřelené divoké prase, které by na něj mohlo zaútočit,“ řekla advokátka.

Soud ale jednoznačně dospěl k závěru, že myslivec musel a měl předpokládat, že za křovím, kam přímo nevidí, může být schovaný člověk. „Pokud někdo střílí, musí mít jistotu, na co střílí. Pokud by obžalovaný tuto jistotu měl, k něčemu takovému by nedošlo,“ konstatovala soudkyně Yvona Křepelková Barhoňová.