Článek
Marta Skolilová z Kraslice si na pobočce Auto ESA v Karlových Varech loni koupila desetileté Suzuki SX4 za 130 tisíc. Poté uplatnila reklamaci katalyzátoru, ta byla ale bazarem odmítnuta s poukazem na to, že kupující podepsala při koupi, že vozidlo je soubor náhradních dílů a není způsobilé pro provoz.
Žena se brání tím, že si toho nebyla vědoma a že ji na to ani prodejce neupozornil. Při koupi dostala platné osvědčení o technické způsobilosti vozu, prodejce autobazaru s ní provedl zkušební jízdu po silnici a bazar nechal nakonec zákaznici s vozem odejet po vlastní ose.
V předávacím protokolu ovšem Auto Esa u tzv kategorie D píše, že toto vozidlo „nesplňuje podmínky STK a že v současném stavu není zajištěna bezpečnost provozu a provozuschopnost“. Dále se v kupní smlouvě uvádí, že vozidla kategorie D jsou prodávána jako „soubor náhradních dílů“.
Pokud byla provedena zkušební jízda a prodávající si je vědom, že vůz není technicky způsobilý k provozu na pozemních komunikacích, pak patrně došlo ze strany prodávajícího ke klamavému konání dle § 5 zákona o ochraně spotřebitele.
Bohužel si zákaznice nevyhledala v kupní smlouvě, co je to vlastně „kategorie D“, a tvrdí, že ji na to prodejce neupozornil. „Nabízeli to jako funkční ojetinu, předali mi i papíry k technické, ale teď to není auto, ale šrot? To jsem v záplavě těch dokumentů přehlédla a pěkně mne vypekli,“ diví se Skolilová.
Postup bazaru se nezdá ani České obchodní inspekci (ČOI). „Pokud byla provedena zkušební jízda a prodávající si je vědom, že vůz není technicky způsobilý k provozu na pozemních komunikacích, pak patrně došlo ze strany prodávajícího ke klamavému konání dle § 5 zákona o ochraně spotřebitele. Umožněním této zkušební jízdy ve spotřebiteli vyvolává dojem, že automobil způsobilý k provozu je, ačkoliv následně deklaruje ve smlouvě či souvisejících protokolech, že způsobilý není,“ napsal Právu ředitel Inspektorátu ČOI pro Plzeňský a Karlovarský kraj Jan Řezáč.
Dodal, že v tomto případě nemůže hodnotit vybavenost vozu osvědčením o STK, neboť vůz může technickou způsobilost mezi termíny STK pozbýt. „Platnou STK to ale stále má,“ diví se Skolilová.
Platná technická kontrola nestačí
Podle Řezáče nemá bazar povinnost vůz přímo na prodejní ploše označit údajem, že jde o soubor náhradních dílů. „To prodávající evidentně činí minimálně v okamžiku podpisu smlouvy. Je však otázka, zda tak prodávající učinil již při jednání o koupi, nebo zda spotřebiteli nesdělil ústně něco jiného. Zpětně tyto skutečnosti již posoudit nelze, takže nezbývá než v dané věci provést kontrolu zahrnující kontrolní nákup,“ uzavřel Řezáč.
Právo tak ČOI případ předalo jako námět na budoucí kontroly jednání autobazarů.
„Prodávané vozidlo v době prodeje mělo platnou STK a majitelka dostala technický průkaz. V okamžiku prodeje jsme však povinni podat zákazníkovi úplnou a pravdivou informaci o stavu vozidla. Z tohoto důvodu byl u tohoto konkrétního vozu popsán jeho technický stav, jak uvádí protokol,“ napsal Právu ředitel strategického rozvoje Auto Esa Pavel Foltýn.
Podle něho se skutečný technický stav auta během dvouleté administrativní lhůty, kdy je platná technická, může změnit. „I když má platnou technickou, nemusí splňovat zákonné požadavky,“ vysvětluje Foltýn.
Dokázat, co si řekli kupující s prodejcem o stavu vozu, teď už nelze, nicméně z vyjádření Pavla Foltýna je zřejmé, že bazar věděl, že prodávaný vůz nebyl v okamžiku prodeje způsobilý provozu, i když měl platnou technickou.
Přesto vůz umožnil zákaznici v tomto „souboru náhradních dílů“ zkušební jízdu a po prodeji s ním dokonce nechal zákaznici odjet. Ale ta si přece nepřišla koupit hromadu náhradních dílů, ale ojeté auto, s nímž může jezdit, byť s vědomím, že po čase bude servis či opravu potřebovat.