Článek
„Máme za to, že obžalovaný jednal v afektu, nikoliv však patickém, který by jej odpovědnosti za čin zbavoval. V době páchání činu amnézií netrpěl,” uvedl předseda odvolacího soudu Jiří Lněnička v návaznosti na Velebovo odvolání. To se mělo opírat o údajně nedostačující znalecký posudek.
„Znaky skutkové podstaty trestného činu vraždy byly naplněny. Došlo však k pochybení v úvaze o výši trestu. V prvním rozsudku uložil prvoinstanční soud trest na samé spodní hranici. Když se změnila právní kvalifikace činu, klesla hranice o dva roky,” zdůvodnil zmírnění trestu Lněnička s tím, že důvody pro uložení trestu pod spodní hranicí nejsou.
Veleba se totiž odvolal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze srpna letošního roku. V něm jej soud poslal na dvanáct let do vězení. Stejný rozsudek si Veleba vyslechl už před třemi lety. Ústavní soud případ vrátil k městskému soudu, aby jej překvalifikoval z vraždy s rozmyslem na „prostou” vraždu.
Právní zástupce Veleby Vladimír Vaněk se v odvolání snažil přesvědčit soud, že Veleba jednal v patickém afektu, a žádal překvalifikování činu na ublížení na zdraví. „On byl zcela určitě tím vším, co se tam stalo, dezorientován,” řekl Vaněk a poukázal na Velebovo zranění hlavy, kvůli kterému ho před lety nevzali na vojnu. Vaněk si také stěžoval na podjatost soudkyně Městského soudu Veroniky Čeplové, která podle něj záměrně nepřipustila jako důkaz nový revizní lékařský posudek na Jiřího Velebu.
Vadil mu životní styl
Sám Veleba se kál před soudem se slzami v očích. „Je to moje fatální selhání, zmařil jsem život. Byl to exces. Odpornej, hnusnej. Ale ani na vteřinu jsem nepřemýšlel, že bych ho chtěl zabít. Ten ortel, že jsem vrah, nemůžu přijmout,” prohlásil Veleba před soudem.
Veleba se v březnu 2011 v rodinném domě v pražských Petrovicích nejprve pohádal s manželkou kvůli životnímu stylu jejího jedenadvacetiletého syna. "Ten kluk tři a půl roku nepracoval, nestudoval. Kradl, musel jsem kvůli němu uplácet, platil jsem mu advokáty. Nachytal jsem ho, jak v hospodě prodával čtrnáctiletým dětem drogy," tvrdil už dříve Veleba u soudu.
Během hádky šel za synem a chtěl se přesvědčit, jestli mladík chodí do školy. Když nevlastní syn muže několikrát z pokoje vyhodil, Veleba se rozčílil a rozdupal mu notebook. Načež syn prohlásil, že odejde z domova.
Veleba šel k sobě do ložnice pro pistoli a vrátil se k synovi do pokoje. Mladík mu řekl, ať ho zabije, jinak on zabije jeho. Veleba dvakrát vystřelil, jedním výstřelem syna zasáhl z necelých dvou metrů do čela. Mladík za několik hodin zemřel v nemocnici.
