Článek
Senát v čele s Alešem Roztočilem posuzoval případ teprve šestnáctiletého cyklisty, který dostal pokutu mimo jiné za to, že ve Vrbně pod Pradědem jel na svém horském kole po silnici, ačkoli mohl využít stezku pro chodce a cyklisty. Mladík měl zaplatit pět tisíc korun, soud mu poté pokutu snížil na patnáct stovek.
Hoch se ale obrátil na Nejvyšší správní soud a ten mu dal za pravdu. Dospěl totiž k závěru, že ze zákona o silničním provozu nevyplývá povinnost cyklisty užít stezku pro chodce a cyklisty. Cyklisté jsou podle NSS plnohodnotnými účastníky silničního provozu a náleží jim veškerá práva a povinnosti z toho vyplývající.
Ochrany zranitelných účastníků provozu musí být dosaženo vzájemnou ohleduplností řidičů a cyklistů
Pokud tak podle verdiktu není pozemní komunikace označena dopravní značkou „Zákaz vjezdu jízdních kol“, může ji cyklista využít i za situace, kdy se v blízkosti nachází stezka pro chodce a cyklisty.
„Soud si je na jedné straně vědom potřeby chránit cyklisty jako zranitelné účastníky provozu na pozemních komunikacích před možnou kolizí zejména s motorovými vozidly, která může nastat při použití běžných pozemních komunikací. Ochrany zranitelných účastníků silničního provozu však musí být především dosaženo vzájemnou ohleduplností řidičů a cyklistů. Řidiči si musí zejména při předjíždění cyklistů počínat s náležitou opatrností, k čemuž ostatně slouží také povinný odstup,“ konstatovali soudci.
Ti na druhou stranu také zmínili, že i používání stezky pro chodce a cyklisty je spojeno s určitými riziky, protože se v mnoha případech jedná o trasy hojně užívané chodci, kde je zvýšené riziko kolize chodců a cyklistů.
„I z tohoto důvodu je rozumné, aby cyklista měl možnost volby podle konkrétních místních podmínek, stavu komunikace, frekvence provozu či rychlosti jízdy, zda použije stezku pro chodce a cyklisty, nebo pozemní komunikaci spolu s dalšími řidiči,“ uzavřel NSS.