Článek
Muž, pravděpodobně trpící nějakou psychickou poruchou, se zabarikádoval v bytě v ulici Pod Marjánkou v Praze 6 a tvrdil, že pustil plyn. Hrozil i „antraxem“. Jde o nemoc sněť slezinnou, kterou způsobuje bakterie Bacillus anthracis.
Všichni zasahující proto následně podstoupili preventivní dekontaminaci na připraveném stanovišti. Další opatření nebyla potřeba.
Zadržený muž
Na místo incidentu dopoledne vyjeli hasiči, policisté i záchranáři. Jakmile plyn odpojili plynaři, nastoupila do akce policejní zásahová jednotka.
„Zásahová jednotka provedla násilný vstup do bytu, ve kterém muže zajistila. Nalezené nádoby budou dekontaminovány,“ řekl Novinkám policejní mluvčí Jan Daněk.
Na místě zasahovali i chemici pražských hasičů.
Na místo proto vyjeli chemici pražských hasičů, kteří na místě postavili dekontaminační stanoviště. Záchranáři zasahovali rovněž ve speciálních oblecích a k dispozici měli vak pro biohazard.
Okolnostmi události se nadále zabývá policie.
Antrax
Antrax je zkrácené pojmenování nemoci s názvem sněť slezinná. Způsobuje ji bakterie Bacillus anthracis, která vytváří velmi odolné spory, a slovo antrax je proto v dnešní době téměř synonymem pro biologickou zbraň.
Bakterií se primárně nakazí býložravci, lidé jsou proti ní odolnější.
Nemoc může mít u člověka tři formy – kožní, plicní či střevní. Kožní forma je nejčastější. Na těle se tvoří vředy. Nemoc se snadno léčí antibiotiky, s touto formou si tělo často poradí samo i bez léčby. Pokud se neléčí, umírá asi 20 procent pacientů.
Druhá forma je plicní, vytvoří se, pokud člověk bakterii vdechne, což je asi v pěti procentech případů. Tato forma je velmi nebezpečná, protože probíhá jako chřipka, a pokud se nerozpozná, člověk velmi rychle umírá.
Výskyt střevní formy je mizivý. Člověk se nakazí při pozření bakterie. Úmrtnost je v tomto případě asi polovina případů, pokud se včas nenasadí léčba antibiotiky.
V českých zemích byl poslední případ onemocnění zaznamenán v roce 1985. Ojediněle se vyskytuje v Asii či Africe.