Článek
Pan J. kromě záruky v podobě strojů ještě podepsal tři bianko-směnky, tedy směnky, u nichž nebyla uvedena výše částky ani datum splatnosti.
Nyní po několika letech soudních sporů mu hrozí, že ztratí střechu nad hlavou.
Používání bianko směnek je běžná praxe například v bankách. Jenže podle Právem oslovených odborníků, když se dlužník, kterému by jinde nepůjčili, dostane do spárů neseriózních firem, čekají ho velké potíže. Jejich jednání přitom není protizákonné, porušuje pouze platná etická pravidla.
„Bez nich by nám nepůjčili“
V roce 2006 se společnost pana J. dostala do finančních problémů. Jeho odběratel na sebe vyhlásil konkurz a nezaplatil mu faktury. Pan J. si tedy vzal zpětný leasing na sedm set tisíc korun. „Vzali jsme si půjčku, zaručili to třemi stroji, které měly podle jejich odhadů hodnotu 960 tisíc korun,“ začal popisovat pan J.
Zpětný leasing znamená, že lidé prodají leasingové společnosti nějakou věc a ta jim ji poté pronajme za určitý poplatek. V tomto případě pan J. prodal tři pracovní stroje: katr a dvě pily.
„Naše právnička nám řekla, že je to všechno v pořádku, protože podle ní se nám při zpětných leasinzích nemůže nic stát,“ poznamenal pan J.
Společnost po něm ovšem chtěla ještě další záruku, bez ní by mu peníze nepůjčila. „K tomu jsme na každou mašinu podepsali bianko směnku. Bylo to odůvodněné tím, že kdybychom ukradli jednu mašinu a prodali ji, tak aby to oni mohli na nás vymáhat,“ zdůvodnil pan J., proč nekompletní směnku podepsal.
Přišla kalamita
Po čase přišla kalamita, která znemožnila panu J. splácet své dluhy. Stihl splatit zhruba půlku půjčky. Leasingová společnost si tedy stroje odvezla.
Pan J. vyhlásil bankrot a svoji společnost zrušil. Zhruba po půl roce se objevila jiná společnost, která jím podepsané dvě směnky (na 650 tisíc korun a na 347 tisíc korun) od leasingovky odkoupila a začala je po něm vymáhat.
Následný soudní proces pan J. prohrál. Pražský vrchní soud pravomocně konstatoval, že směnky jsou platné, a tudíž je pan J. musí uhradit. Jeho dům tak nyní insolvenční správce nabízí ve veřejné dražbě.
Lepší je nepodepsat
Před bianko směnkami přitom odborníci varují. Nekompletní směnku by člověk neměl vůbec podepisovat. Podle právníka Norberta Hinka by je měl člověk podepisovat pouze s důvěryhodným partnerem.
Při standardním leasingovém obchodu slouží jako záruka samotný předmět financování, další záruky nejsou vyžadovány
Věřiteli totiž dává do ruky nehotový cenný papír, který si může jakkoli dotvořit. „Do ještě horší situace se může dostat v případě, že původní věřitel ji vyplněnou převede na někoho jiného,“ upozornil Hink.
V tom případě totiž dlužník musí dokázat, že nový vlastník směnky věděl, že se původně jednalo o bianko směnku, což je v praxi podle něj velice složité. Jedinou pojistkou před zneužitím může být uzavření smlouvy, ve které bude uvedena maximální výše částky, na kterou bude moci být směnka nakonec vypsaná.
První zkušenost byla dobrá
Písemná dohoda ovšem nestačí ve chvíli, kdy je směnka prodána někomu dalšímu. „V takovém případě obecně platí, že nový věřitel je vázaný pouze údaji uvedenými ve směnce, nikoli smlouvou mezi věřitelem a dlužníkem,“ vysvětlil Hink.
Pan J. přitom s bianko směnkami zkušenosti měl. „Například v Českomoravské rozvojové bance jsme měli směnku na traktor. Když jsme to doplatili, tak ten pán společně s námi tu směnku skartoval,“ zdůvodnil své jednání pan J.
Ačkoliv je taková praxe podle Jaroslava Brady z Vysoké školy ekonomické v bankách běžná, velké leasingové společnosti bianko směnky nepoužívají. „Při standardním leasingovém obchodu slouží jako záruka samotný předmět financování, žádné další záruky nejsou vyžadovány,“ potvrdil jeho slova i mluvčí České leasingové a finanční asociace Pavel Hálek. Jejich vyžadování navíc považuje za nestandardní a v rozporu s etickým kodexem asociace.
Lidé by se podle něj měli řídit například tím, zda je společnost jejich členem. V případě leasingové firmy z kauzy pana J. to tak nebylo.