Článek
Vše se mělo odehrát loni 29. července na jedné z ubytoven ve Šternberku na Olomoucku, kde dvojice v té době narkomanů společně bydlela. Laštůvka tam po předchozí fyzické rozepři údajně napadl svoji o deset let mladší partnerku.
Nejprve jí podle žalobců s nožem v ruce vyhrožoval smrtí, pak sice nůž odložil, ale vzal plastovou láhev, v níž byl toluen, ženu polil, zapálil kousek textilie, kterou držel hořící v nůžkách a vyhrožoval, že ženu zapálí. To nakonec neudělal, možná i proto, že se napadené podařilo z pokoje utéci. Druhý den pak partnerka vše ohlásila na policii.
„Obžalovaný si musel být vědom, že družka by v případě zapálení mohla utrpět popáleniny různého stupně, které by mohly bezprostředně ohrožovat i její život, případně způsobit trvalé následky,“ konstatovala státní zástupkyně.
Byla zfetovaná a vadilo jí, že hraje nahlas televize.
Laštůvka se sice policistům a později i soudkyni, která rozhodovala o jeho vazbě, přiznal, ale u krajského soudu tvrdil, že je nevinný.
„Vyšetřovatel si tu svou verzi poskládal jako puzzle podle toho, jak potřeboval. Já na jeho otázky odpovídal, co chtěl slyšet. Byl jsem tehdy strašně unavený, u výslechu jsem chvíli i spal a hlavně, věřil jsem mu. Když mi dával podepsat protokol, říkal, že se nemám čeho bát. Nevěděl jsem ani, co podepisuji,“ tvrdil Laštůvka. Vazební soudkyni řekl totéž, myslel prý, že pravda mu nepomůže.
Michal Laštůvka u olomouckého krajského soudu.
Přiznal ale, že ke konfliktu s družkou v inkriminovaný den došlo. „Bylo to kolem třetí v noci. Byla zfetovaná a vadilo jí, že hraje nahlas televize. Začala — jako v minulosti už několikrát — nepříčetně křičet, pak mě praštila pěstí, já jí dal facku a hodil jsem po ní petku s toluenem. Měl jsem jí už dost. Zařval jsem, ať vypadne, že už ji nikdy nechci vidět a ona odešla. Slovně jsem jí možná vyhrožoval, ale nemyslel jsem to tak. Chtěl jsem se jí jen zbavit, ne jí ublížit. Nic jsem také nezapálil,“ uvedl Laštůvka.
Zpět vzala u krajského soudu obvinění svého někdejšího partnera i sama napadená.
„Nemůže jít sedět za něco, co neudělal. Vše jsem si vymyslela. Myslela jsem si, že mě půjde hledat a vše bude jako předním. Jenže to se nestalo. Dostala jsem zlost, že to se mnou skoncoval a tak jsem ho policajtům udala,“ tvrdila mladá žena.
Na svém pak setrvala i poté, co ji předseda senátu Vladimír Hendrych podrobně poučil o dopadech křivé výpovědi a rovněž křivého obvinění.