Článek
Spolek deklaruje své poslání jako ochranu přírody a krajiny. Jeho žaloba stála na tvrzení, že usmrcování slepic oxidem uhličitým v kontejnerech zasáhlo do jeho práva na příznivé životní prostředí. Ve velkochovu muselo být v lednu 2023 utraceno při nákaze vysoce nakažlivou ptačí chřipkou 750 tisíc slepic.
Spolek se svou žalobou neuspěl u pražského městského soudu, který rozhodl, že právo na životní prostředí není tak široké, aby spolkům chránícím přírodu dávalo možnost brojit proti všem možným zásahům.
Spolek se pak obrátil kasační stížností na Nejvyšší správní soud. „Slepice, zejména pak ty mrtvé, se jen stěží mohou obrátit na soud se svojí vlastní žalobou. Kdo ale bude tyto tvory chránit proti týrání, když nebude mít právo brojit proti nezákonnému zásahu orgánu veřejné správy u soudu environmentální spolek?“ tázali se aktivisté ve stížnosti.
Ani u senátu Nejvyššího správního soudu v čele s Viktorem Kučerou ale spolek nepochodil. Soudci sice přitakali, že zájem na ochraně zvířat ve velkochovu před nehumánním usmrcováním je významnou hodnotou a že podle způsobu zacházení se zvířaty lze koneckonců posuzovat velikost národa a jeho morální pokrok, ovšem v tomto případě do práv brněnského spolku nebylo zasaženo.
Napněte síly k osvětě, řekl soud
Soudci uznali, že mrtvé slepice se stěží domohou právní ochrany samy, spolek ale podle něj zároveň neprokázal, že vybíjení chovu zasáhlo do jeho práv.
Soud ovšem také poznamenal, že zájem na ochraně zvířat je zájmem veřejným i trestně právní rovinou a že spolek může lobbovat za přísnější zákony.
„Pokud stěžovatel není s fungováním veřejné správy při ochraně veřejných zájmů spokojen, může své síly napnout k osvětě a šíření informací o selháních veřejné správy, případně se snažit ve veřejné debatě docílit toho, aby se vůle zákonodárce ohledně prostředků ochrany zvířat změnila či aby výkonná moc při ochraně zvířat postupovala důsledněji,“ doporučili soudci.
