Monstrproces s odnoží Stoky se nikomu nechce soudit

Celkem 28 lidí nyní čelí obžalobě v kauze týkající se ochrany před stíháním či vynášením informací z policejních databází. Jenže skoro to vypadá, že kauzu nikdo nechce soudit. Jedna soudkyně totiž případ rozdělila a další se z kauzy pokusila vyloučit pro podjatost.

Vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu k brněnskému krajskému soudu. Ale soudkyně, která případ dostala na stůl, po prostudování spisu rozhodla, že případ rozdělí. Část obžaloby, v níž hrozí vyšší tresty, si nechala, zbytek poslala k místnímu městskému soudu. Ten zase spis na popud olomouckých žalobců poslal k Vrchnímu soudu v Olomouci s tím, že případ by se měl spojit.

Jenže jak Právo zjistilo, ještě v mezidobí se soudkyně městského soudu pokusila z případu vyloučit pro podjatost. Za podjatou se označila, protože prý zná jednu ze svědkyň v případu. Její rozhodnutí, které by znamenalo přesun případu k jinému soudci, ale poněkud nezvykle napadl jeden z obžalovaných – a uspěl. Podle odvolacího soudu nebyl důvod, aby se kvůli takové známosti vyloučila.

Kauza úniku informací má přesah do politiky, elitních policejních útvarů i vysokých pater byznysu. Samotný spis má 20 tisíc stran, jen obžaloba má téměř 400 stran a státní zástupce navrhuje slyšet téměř 170 svědků.

Mezi nimi jsou například bývalý brněnský primátor za ANO Petr Vokřál, syn exšéfa poslanců ANO Jiří Faltýnek, bývalý starosta městské části Brno-střed Martin Landa nebo zeť bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) podnikatel David Rusňák, kterého v kauze policie obvinila a pak jeho stíhání podmíněně zastavila. Jako svědci by měli vystoupit i vysoce postavení policisté.

„Státním zástupcům je to jedno, převážou spis mašlí a pošlou ho k soudu. Je nezajímá, kde soudce vezme jednací síň, kam se mu vejdou všichni obhájci a obžalovaní. Nezajímá je, jak těžké je udržet v chodu takový proces, kde máte dohromady desítky lidí, u kterých se musí sejít volné termíny, mohou se různě omlouvat, onemocnět a vše se tím komplikuje,“ řekl Právu zdroj obeznámený s případem.

„Rozdělení případu je procesně možné, ale nešťastné. Někteří obžalovaní se dostávají do pozice, že v jedné větvi budou obžalovaní a v druhé svědci, a naopak. Další by měli být za něco souzeni na krajském soudu a za něco jiného na městském soudu. Soudy budou čekat jeden na druhého, jak si s tím poradí, to také není šťastné,“ dodal další zdroj Práva.

Samotná podstata případu není podle obžaloby zas tak složitá. Olomoučtí žalobci jsou totiž přesvědčení, že vyhmátli systém, který umožňoval jeho uživatelům jednak získávat informace z neveřejných policejních databází, ale také měl zajistit jakousi komplexní ochranu před možným stíháním. Složitý je ale propletenec jednotlivých skutků, kterých je v případu téměř stovka.

Jako hlavní hybatel událostí je v obžalobě vykreslen bývalý podnikatel a bývalý člen Útvaru pro odhalování organizovaného (ÚOOZ) zločinu Michal Ratajský.

„Vedle služeb legálních nabízel také služby nelegální, které byly zaměřené na neoprávněné získávání informací z policejních evidencí a informací z probíhajících trestních řízení, jako jsou informace o možném rozpracování zájemců o tyto služby ze strany orgánů činných v trestním řízení včetně informací o případně nařízených odposleších, plánovaných prohlídkách a dalších úkonech trestního řízení, a možnosti ovlivnění průběhu takového trestního řízení ve prospěch zájemce,“ stojí v obžalobě.

„Dále nabízel i služby spočívající v tzv. komplexní ochraně zájemců před případně hrozícím trestním řízením v podobě systému založeného na zneužívání specifického nastavení v policejních databázích, který umožňoval okamžité varování takového zájemce o tom, že byla provedena lustrace jeho osoby v policejních evidencích,“ napsali žalobci.

K tomu, aby mohl nabízet tyto služby, zneužíval podle obžaloby svých kontaktů v ÚOOZ a také Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, později v nově vzniklé Národní centrále proti organizovanému zločinu. Žalobci dovozují, že právě prostřednictvím svých kontaktů měl dosah i do dalších policejních složek včetně Krajského státního zastupitelství v Brně, kde pracovala jeho přítelkyně.

Zájemců o informace či ochranu nebylo málo, podle obžaloby to byli například v korupční kauze Stoka odsouzený bývalý vlivný člen ANO a někdejší místostarosta radnice Brno-střed Jiří Švachula, jeho kumpán a podnikatel Saman El-Talabani, David Rusňák a další.

Zapojení policisté měli dle žalobců získávat informace o lidech či firmách a také zjišťovat, zda se o někoho nezajímají jiní policisté.

„V případě kladného výsledku měli získat co největší množství informací o takovém probíhajícím trestním řízení, aby tyto osoby měly možnost trestní řízení ovlivnit ve svůj prospěch včetně možnosti dosáhnout zmaření jednotlivých úkonů,“ dodali žalobci.