Mlátil, kopal a bodal. Vraždit mi nařídily hlasy, tvrdil bezdomovec u soudu

Podle obžaloby se vše stalo v blíže neurčené době z 21. na 22. prosince loňského roku v zahradním domku v místní části Olomouce Chválkovicích. Mikulka, který žil v olomouckém azylovém domě, v opilosti po předchozí hádce muže napadl.

Nejprve ho pěstmi surově mlátil do krku a hlavy. Poté ho do stejných míst s velkou intenzitou kopal. Vzápětí vzal v chatce volně odložený nůž a nešťastníka mimo jiné bodl do pravého stehna a pak mu zasadil další rány zejména do oblasti krku. Později ho z chatky vytáhl, kde v útoku pokračoval.

„Znovu ho kopal, dusil a nožem bodal. Napadený utrpěl mnohačetná vážná zranění, z nichž většina podle znalců mohla způsobit smrt, přičemž bezprostřední příčinou úmrtí bylo vykrvácení po bodné ráně do stehna,“ konstatovala státní zástupkyně.

Mikulka u soudu odmítl vypovídat. V přípravném řízení se však k vraždě, která podle obžaloby byla provedena trýznivým způsobem, doznal.

„Ten den jsme popíjeli, já vypil litr a čtvrt vína, nejméně ze všech, a pak jsme šli do chatky, kam nás pozval jeden známý. Bylo nás pět. Karla, jehož jsem později zavraždil, jsem znal asi dva dny. Seděli jsme v chatce a já najednou slyšel v hlavě hlasy, co říkaly – musíš zabít. Ne sice koho. Zdálo se mi však, že Karel se tomu smál, a to bylo pro mě znamení,“ řekl policistům Mikulka.

„Poté, co jsem popadl nůž, se ty hlasy ozvaly znovu a já si řekl – hochu, teď tě dorazím. Prostě jsem ho musel zabít. Když jsme ho pak s jedním známým, který mu ale nic neudělal, vytáhli před chatku, ještě se hýbal, byl při vědomí.

Znovu jsem mu nandal. Pak jsem ho přikryl bundou a šel spát. To zcela jistě ještě žil. Ráno, kdy jsem ho zakrýval plachtou, byl už mrtvý,“ pokračoval Mikulka, který původně vše chtěl „hodit“ na dalšího účastníka posezení. „V minulosti byl souzený za vraždu, a tak jsem si říkal, že policajti mu to přišijí,“ vysvětlil obžalovaný.