Mladý žhář z kostela v Gutech byl předčasně propuštěn z vězení

Ve vězení tak zůstává pouze jediný žhář, stejně starý Jan Bortel, který celou akci vymyslel a dostal devět let. Nejmladší z trojice, jenž byl v době činu ještě nezletilý a dostal „jen“ tři a půl roku za mřížemi, před třemi roky zemřel. V den maturity mu selhalo srdce.

„Obžalovaný Jakub Hurník byl z výkonu trestu podmíněně propuštěn na zkušební dobu, která trvá pět let, letos 13. června. Je pod dohledem probační a mediační služby,“ řekl Novinkám mluvčí ostravského krajského soudu Igor Krajdl. Dodal, že zbytek nevykonaného trestu je 915 dnů. „Jan Bortel je nadále ve výkonu trestu odnětí svobody. Předpokládané propuštění je stanoveno na 8. července 2027,“ upřesnil Krajdl.

Svým činem trojice mladíků z Ostravska a Frýdecko-Místecka způsobila škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná. Památkově chráněný dřevěný kostelík totiž do tři čtvrtě hodiny, co ho zapálili, lehl popelem. Hasiči ho nestihli zachránit.

Bortel vše vymyslel a naplánoval. Hurník fungoval jako řidič, dva dny po požáru se přihlásil sám na policii. Nejmladší z trojice na kostel hodil láhve s benzínem a škrtl sirkou. Proč to vlastně udělali, nikdo přesně neřekl. Prý je to jen tak napadlo. Dřevěný kostel si vybrali proto, že lépe hoří.

Motivem u Bortela podle znalců mohlo být i to, že se chtěl pomstít Bohu za svou nevyléčitelnou nemoc, trpí totiž Friedreichovou ataxií. Jde o vrozené onemocnění mozku a míchy. Zároveň však má podle znalců Bortel nadprůměrný intelekt. Mohl se prý i inspirovat při poslechu takzvaného severského metalu, v němž se o zapalování kostelů zpívá.

Po třech letech a deseti měsících od ničivého požáru, v červnu 2021, se v Třinci-Gutech otevřela farníkům replika vyhořelého kostela Božího těla. Svatostánek nechala pro své věřící znovu postavit Ostravsko-opavská diecéze. Na jeho stavbu bylo spotřebováno 450 kubíků jedlového, 150 kubíků smrkového a přes 10 kubíků dubového dřeva.

Řemeslníci z Hošťálkové na Vsetínsku kostel postavili nejprve na dvoře firmy. Po vydání stavebního povolení jej rozebrali na jednotlivé trámy, převezli do Gutů a znovu postavili. Město Třinec krátce po požáru vyhlásilo veřejnou sbírku, do níž přispěli lidé z celého Česka. Vybraly se zhruba čtyři miliony korun, které byly použity na vybavení interiéru kostela.

Náklady na obnovu chrámu přesáhly 33 milionů korun. Uhradily je peníze především z pojistky. Dřevo na výrobu šindelové krytiny za 800 tisíc darovalo farnosti Biskupství ostravsko-opavské, Ostrava přispěla částkou ve výši 300 tisíc korun na pořízení tří zvonů.

Ve čtvrtek, tedy přesně po sedmi letech od požáru kostela, ho chce Pavel Cieslar, nový farář farnosti Ropice, Střítež a filiálního kostela v Třinci Gutech, otevřít nejen svým farníkům, ale i turistům.