Článek
„Na základě důkazů je zřejmé, že se to stalo. Mladík sice popírá, že by něco takového spáchal, ale podle znalců vědomě lže. Dobře ví, co se stalo, a také to, že se toho dopustil,“ uvedla soudkyně Martina Šimánková.
Upozornila, že jde o chlapce, který nemá základní sociální návyky, je agresivní, arogantní a vše řeší silou. „Teď už nejde o to, pomoci jemu, aby se z něj vyklubal řádný člověk, ale je třeba spíše před ním chránit společnost,“ dodala.
Je namístě uložit taková intenzívní a restriktivní opatření, aby byla vůči němu chráněna společnost.
Podle spisu mladšímu spolubydlícímu přehodil přes hlavu peřinu a snažil se ho přidusit. Jakmile hoch vystrčil hlavu, aby se nadechl, útočník mu strčil penis do pusy. Poté ho svlékl z pyžama a zasouval mu úd mezi stehna až do vyvrcholení.
Znásilněný chlapec se bál věc oznámit. Nakonec ale u něho zvítězil strach, že by se to mohlo opakovat, a vše řekl vychovateli. Psychiatr označil útočníka za nelítostného a bezcitného.
„Je namístě uložit taková intenzívní a restriktivní opatření, aby byla vůči němu chráněna společnost,“ uvedl s tím, že dosud uplatňovaná výchovná opatření tady zcela selhávají.
Pokud je mu v něčem bráněno nebo odporováno, stane se velmi agresivním vůči každému, kdo se dostane do jeho blízkosti. Je arogantní, pohrdá námi a působí tak, že nás chce zastrašit.
Upozornil, že mladík není schopen soucitu, lítosti a nemá žádné pocity viny. Z posudku znalce vyplývá, že mladík neubližoval v důsledku sexuální úchylky. „Jeho motivace spočívala spíše v egoistickém uspokojení osobních potřeb,“ sdělil psychiatr.
Pohrdá vychovateli a je arogantní
Rady si s ním nevědí ani vychovatelé. „Pokud je mu v něčem bráněno nebo odporováno, stane se velmi agresivním vůči každému, kdo se dostane do jeho blízkosti. Je arogantní, pohrdá námi a působí tak, že nás chce zastrašit. Je mu všechno jedno, jakmile má příležitost, uteče,“ citovala soudkyně zprávu z dětského domova, kde je mladík umístěn. Ochrannou výchovou se pro něj ale nic zásadního nezmění.
Vadí mi, že dělá průšvihy. Bohužel jsem jediná, koho poslouchá a respektuje. Když se doma objeví, tak slíbí, že už bude sekat latinu a nebude z ústavu utíkat. A pak zase zdrhne.
„Rozhodně nejde o žádný vězeňský režim. V podstatě jsou tito ochrankáři na tom stejně jako běžní chovanci. Jediné omezení je snad v tom, že nemají automatické právo na vycházku. Jinak mohou normálně jezdit každých 14 dní domů,“ uvedl ředitel Výchovného ústavu v Boleticích Rudolf Jakubec.
Výjimku podle něho tvoří děti, které mají na svědomí závažné delikty jako vraždy nebo těžká ublížení na zdraví. „U těchto chovanců s extrémní poruchou chování je to jiné. Jsou odděleni od ostatních v maximálně šestičlenné skupině, ke které jsou přiděleni dva vychovatelé a jeden asistent. Tam je to přísnější,“ dodal. Rozsudek si přišla vyslechnout i mladíkova matka. Po odchodu ze soudní síně plakala.
„Vadí mi, že dělá průšvihy. Bohužel jsem jediná, koho poslouchá a respektuje. Když se doma objeví, tak slíbí, že už bude sekat latinu a nebude z ústavu utíkat. A pak zase zdrhne. Jsem z toho dost zoufalá,“ uvedla 40letá žena. Agresivitu prý má syn po svém otci.