Místo vyslání sanitky byl arogantní, pacient zemřel. Za neposkytnutí pomoci musí lékař zaplatit 130 tisíc

„Obžalovaný jako operátor na dispečinku záchranné služby nevedl tísňovou komunikaci správně. Stav poškozeného neověřoval, přestože z hovorů byly patrné obtíže, ze kterých mu muselo být zřejmé, že je zapotřebí zásah záchranné služby,“ uvedl samosoudce Jiří Žižka.

Odkázal přitom také na závěry soudní znalkyně, podle které šlo o naléhavý stav.

„Přesto obžalovaný neučinil rozhodnutí o vyslání záchranářské posádky,“ vysvětlil Žižka. Navíc podle soudce nevedl Štěpánik hovor věcně, ale arogantním způsobem.

Případ se stal před třemi lety. Štěpánik zrovna sloužil jako operátor směny na dispečinku, kde jinak zastával funkci metodika.

Tehdy na tísňovou linku třikrát volali příbuzní 61letého muže z jižního Plzeňska a žádali výjezd sanitky. V hovorech popisovali, že pacient špatně dýchá, deset dní nejedl, má černorudý jazyk a projevuje se u něj zimnice i průjem.

Ze spisu vyplývá, že lékař nezajistil odbornou pomoc osobě, která jevila vážné poruchy zdraví, ač je z povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout. Jedenašedesátiletý muž následně doma zkolaboval a zemřel.

Štěpáník se dostal až ke třetímu hovoru. Jeho kolegyně ho upozornila, že jde o několikátý telefon ze stejné adresy. „Nepopírám, že měl muž zdravotní obtíže, nicméně opakovaně odmítal poskytnutí zdravotní služby,“ hájil se lékař.

Zdůraznil, že v danou chvíli musel zvážit všechna pro a proti, část sanitek totiž byla v terénu.

„Nacházel jsem se v situaci, kdy jsem měl omezený počet sil a prostředků. Byl jsem si vědom, že může nastat událost nejvyšší naléhavosti jako třeba dopravní nehoda s velkým množstvím zraněných. Nechtěl jsem poslat sanitku k někomu, kdo to odmítal a nepřál si ošetřit, a tak bych porušil jeho občanská práva,“ podotkl.

Doplnil, že s odstupem času by hovor vyhodnotil stejně. „Ale ve světle toho, že jsem trestně stíhaný, bych tam z opatrnosti sanitku teď už poslal,“ řekl.

Syn poškozeného J. K. před soudem vypověděl, že doktorův přístup byl špatný, až arogantní. „Choval se neprofesionálně. Ptal se, jestli máme auto, můžeme otce naložit a odvézt k ošetření. Nemohl jsem manipulovat s devadesátikilovým člověkem, kterého něco trápí,“ uvedl.

Na tísňovou linku rodina volala, protože si už nevěděla rady. Podle syna otec špatně dýchal, měl vyboulené oči, prožíval strach a nemohl už skoro ani mluvit. „Seděl, koukal na nás, jako kdyby nás ani nepoznával,“ dodal. Přesná příčina smrti není známa, protože nebyla provedena pitva. V úmrtním listě je uvedena zástava srdce.

„Obžalovaný se choval zcela neprofesionálně, neurvale až hulvátsky. Je otázka, zda by měl takový lékař na záchrance sloužit,“ prohlásila státní zástupkyně a navrhla jako součást trestu zákaz činnosti práce lékaře na delší dobu. To ale soud neakceptoval.

„S ohledem na již delší dobu od spáchání trestné činnosti a také na velmi kladné hodnocení obžalovaného zaměstnavatelem by byl zákaz činnost nepřiměřeně přísným trestem,“ vysvětlil soudce.

Projednávaný případ není jediným přešlapem lékaře. Předloni v březnu jako doktor sloužil na výjezdovém pracovišti v Domažlicích opilý. Dechová zkouška i následný odběr krve potvrdily alkohol, hodnota přesáhla jedno promile.