Místo sanitky poslala rovnou koronera. Soud potvrdil podmínku pro dispečerku záchranky

Podle spisu Bláhová v říjnu 2021 neposlala sanitku do Starého Plzence k muži, který bezvládně ležel na ulici. Na základě informací z tísňového hovoru považovala pacienta za mrtvého, a tak na místo povolala rovnou koronera a policii. Podle závěru soudu to ale byla chyba.

„Obžalovaná přijala oznámení, že v obci na ulici leží člověk bez známek života. Při zjištění, že nedýchá nebo případně je v bezvědomí, to odůvodňuje okamžité vyslání záchranné služby, protože se jedná o nejvyšší stupeň rizika,“ uvedl předseda senátu Pravoslav Polák.

Podle něj Bláhová vyslala na místo koronera a policii, aniž by si u volajícího ověřila, zda pacient vykazuje známky jisté smrti, zejména posmrtnou ztuhlost. „Paní obžalovaná se ptala na všechno možné, jen ne na informace, ze kterých by bylo zřejmé, že muž je skutečně mrtvý,“ uvedl Polák při odůvodnění rozsudku.

Soud dále upozornil na častá pracovní pochybení obžalované v minulosti. „Například chybně vyhodnotila situaci a nevyslala správně zdravotnickou službu k rozvíjejícímu se porodu, v jiném případě zase poslala záchranku na úplně jinou adresu,“ zmínil předseda senátu.

Při případu z října 2021 se bezvládnému muži snažili pomoci dva svědci, jeden z nich zavolal na tísňovou linku. U soudu oba popsali, že dotyčný ležel na zemi, nenahmatali mu pulz, byl promodralý. „Vypadalo to, že je mrtvý,“ vypověděl svědek.

Podle něj dispečerka oznámila, že už se nedá nic dělat, a poslala koronera. „To nám bylo divné. Potom přijeli hasiči. U pána našli nitkovitý pulz, takže ho zkoušeli oživovat, což se nepovedlo,“ dodal svědek.

Muž zemřel na infarkt. Podle státní zástupkyně Renaty Havelkové však měla obžalovaná jednoznačně povolat záchranku s lékařem, nikoliv koronera. Ke stejnému závěru došli i odborníci na urgentní medicínu. „I když se jednalo o pacienta se zástavou životních funkcí, naděje, že by mohl být vrácen do života, tady byla, byť relativně malá,“ vysvětlil soudní znalec Ondřej Franěk.

Poukázal rovněž na to, že si Bláhová nijak neověřila, zda u muže nastala posmrtná ztuhlost. Právě ta je jednou z jistých známek smrti.

Podobný názor měl i druhý znalec Jiří Hladík. „Nelze kategoricky říct, že muž byl po smrti,“ zdůraznil. A připomněl, že hasiči, kteří na místo dorazili po tři čtvrtě hodině, pacienta ještě oživovali. „Mrtvoly se prostě neresuscitují,“ pronesl.

Bláhová svou vinu před soudem odmítla. Vypověděla, že byla odkázaná pouze na informace od volajícího. „Ten uvedl, že pán leží na ulici už delší dobu, je v bezvědomí, nedýchá, je modrý a nereaguje,“ vyjmenovala. S volajícím se údajně shodla, že pacient zemřel. „Ptala jsem se, zda ještě nezkusí pánovi stlačovat hrudník. Odpověděl něco ve smyslu, že už je to zbytečné,“ namítla.

Upozornila, že vedoucí směny nic proti jejímu vyhodnocení hovoru nenamítal. „Neměl žádnou výtku a odsouhlasil to,“ podotkla.

Proč si neověřila, zda muž vykazoval známky jisté smrti, však nedokázala zdůvodnit. „Prostě jsem se nezeptala,“ zopakovala několikrát při svém výslechu.

Při své závěrečné řeči Bláhová prohlásila, že je jí záležitosti líto, nicméně se necítí vinna. „Volající si byl naprosto jistý, že pán zemřel. Navíc při své práci rozhodně nemám úmysl někoho poškodit,“ uzavřela dispečerka, která se profesi věnuje 35 let.