Článek
Vykládat historky o tom, jak ji bývalý partner při nočních službách jezdil kontrolovat, doma si dával šlofíka a spoléhal na to, že kdyby se něco dělo, tak mu parťák z hlídky zavolá, začala žena na GIBS v roce 2020. Rozjelo se vyšetřování pro podezření z porušení povinnosti dozorčí služby, které po necelém roce skončilo tím, že se nic závadného neprokázalo.
Rodinní příslušníci a známí naopak stěžovatelku shodně popisovali jako nedůvěryhodnou osobu se sklony ke lhaní
Na lavici obžalovaných pak usedla sama žena a za křivé obvinění ji justice potrestala dvouletým vězením s podmíněným odkladem na 40 měsíců. Do trestu jí soudy započítaly i podvod, kterého se dopustila přibližně ve stejné době. K tomu měla podle verdiktu zaplatit expartnerovi 50 tisíc korun jako odškodné za jeho útrapy.
U všech soudů opakovala to stejné
Žena se trestu bránila až stížností k Ústavnímu soudu (ÚS). Podle ní se neprokázalo, že by policistu obvinila lživě. „Na základě provedených důkazů nebylo vyloučeno, že mohl poškozený u stěžovatelky v bytě během noční služby přespat. V trestní věci byli vyslechnuti jen kolegové poškozeného, kteří si však na konkrétní služby již nepamatovali,“ napsal do stížnosti její advokát.
Senát ÚS se soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem ale nesouhlasil. Upozornil, že ženiny námitky postupně smetly ze stolu tři soudy a Ústavní soud podle verdiktu, který byl v těchto dnech zveřejněn v internetové databázi, nebude počtvrté opakovat ty stejné důvody.
„Trestní soudy dospěly k závěru, že jednotlivá tvrzení stěžovatelky týkající se porušování povinnosti dozorčí služby poškozeným byla v rozporu s provedenými důkazy. Rodinní příslušníci a známí naopak stěžovatelku shodně popisovali jako nedůvěryhodnou osobu se sklony ke lhaní. Stěžovatelka proti těmto závěrům nerozvíjí žádnou konkrétní polemiku, tím méně polemiku ústavněprávního významu,“ odmítli soudci stížnost.