Článek
Všechny písemnosti týkající se StB by podle něj projektu měly být shromážděny na jednom pracovišti ministerstva, odtajněny a v digitální podobě přístupné na internetu. Langer chce proto některé dokumenty získat od Bezpečnostní informační služby, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství.
V současné době spravuje vnitro a jeho archiv bezpečnostních složek 17 kilometrů archiválii bývalé bezpečnosti. Ministr také počítá s tím, že pokud v budoucnu v Česku vznikne Ústav paměti národa, který bude spravovat všechny dokumenty z doby totality; archiv mu je již zpracované předá.
Projekt již podle Langera běží téměř 100 dnů a v jeho rámci se zatím uskutečnila reorganizace archivu a zjednodušil se postup při vyřizování žádostí zájemců o dokumenty bývalé StB.
Na Tošovského jsou dva spisy
Langer se také vyjádřil k materiálům bývalého guvernéra České národní banky a premiéra Josefa Tošovského, který podle tisku spolupracoval s StB. Ministr řekl, že spis existuje ve dvou exemplářích. Jeden spravuje civilní rozvědka, která ho stále utajuje, druhý je na Slovensku a zde byl odtajněn. Poukázal tak na jeden ze zásadních problémů, se kterým se bude muset projekt vypořádat. Ministerstvo ale chce odtajnit téměř všechny dokumenty vzniklé do konce roku 1992.
Mluvčí civilní rozvědky i vojenského zpravodajství Bohumil Šrajer a Ladislav Šticha potvrdili, že obě služby jsou připraveny dokumenty poskytnout. Předtím se ale musí změnit příslušné zákony.
Současný ředitel archivu Pavel Žáček také řekl, že v současné době se až pětinásobně zvýšil počet zájemců o písemnosti, které vytvořila komunistická tajná policie.
Langer chce více spolupracovat se slovenským Ústavem paměti národa, který spravuje a zpřístupňuje dokumenty bývalé StB na Slovensku. Při své návštěvě na Slovensku koncem února chce například požádat tamní specialisty o pomoc při elektronickém zpracování dokumentů.