Článek
Pětadvacetiletá Nigerijka před dvěma lety nelegálně připlula do Evropy a posledního půldruhého roku pobývala v České republice na falešné doklady. Za padělání a pozměnění veřejné listiny dostala tříměsíční podmínku.
Už dříve ji ale cizinecká policie vyhostila ze země, správní rozhodnutí ale zatím není pravomocné, stejně jako nynější rozsudek.
Nigerijka pracuje již déle než rok jako tanečnice ve striptýzovém klubu v centru Plzně, kde má pronajatý i pokoj k bydlení, za který platí provozovateli podniku tisíc korun denně.
Žádnou pracovní smlouvu nemám, majitele ani neznám a peníze dostávám na ruku
A právě tady při policejní šťáře letos v lednu předložila podle státní zástupkyně Marie Čechové falešný cestovní pas a padělek španělské pobytové karty.
„O tom, že jde o nepravé doklady, musela obviněná vědět. Jednak tam byl uveden jiný rok narození a jednak je to také zřejmé ze způsobu, jakým k nim přišla. Sama přiznala, že nebyly oficiálně vystavené žádným úřadem,“ zdůvodnila svůj verdikt samosoudkyně Lenka Prýcová.
Upozornila na to, že ženu vedly k migraci osobní a ekonomické důvody. „Žádné pronásledování pro náboženské či politické vyznání jí v domovské zemi nehrozilo. Stejně tak nebezpečí, že bude vystavena mučení nebo nelidskému zacházení. V obecné rovině sice platí, že bezpečnostní situace v Nigérii není dobrá, nicméně poměrně vysoká rizika násilných trestných činů nesouvisí s nezákonnou činností státních orgánů,“ dodala soudkyně.
Utekla prý před strýcem
Svůj odchod do Evropy žena zdůvodnila tím, že utekla před strýcem, který ji údajně znásilňoval. „Tvrdil, že mi zajistí vzdělání. Moji rodiče jsou chudí farmáři, kteří nemají moc peněz a musí ještě živit čtyři mé mladší sourozence. Tak s nabídkou příbuzného souhlasili a já se k němu odstěhovala. Jenže nic z toho, co sliboval, nesplnil. Naopak, byla jsem jeho sexuální otrokyně. Tak jsem se rozhodla odjet z domova a žít normální život,“ vypovídala migrantka.
Že jsem v této zemi, jsem zjistila, až když jsem vystoupila z vlaku
Přes prostředníka si obstarala v Nigérii cestovní doklad. „Jistá žena mi nabídla, že za určitý obnos mě dostane na loď do Evropy. Protože pro získání pasu jsem byla ještě moc mladá, tak mě udělala starší o sedm let. Nic jsem jí nemusela předem platit, byly jsme domluvené tak, že až získám práci, budu jí to splácet,“ řekla žena před soudem.
V Evropě skončila mezi stovkami dalších běženců v uprchlickém středisku v italském Bolzanu. „Tam jsem potkala někoho, kdo se nabídl, že mi pomůže cestovat po Evropě. Dal mi doklady a já jsem odjela vlakem z Itálie. Neměla jsem konkrétní cíl, nevěděla jsem, kam vlastně jedu. V té době jsem neměla ani tušení, že existuje nějaká Česká republika. Byla to dlouhá cesta, po celou dobu jsem skoro pořád spala. Že jsem v této zemi, jsem zjistila, až když jsem vystoupila z vlaku,“ pokračovala obžalovaná.
Několik dní strávila na ulici. „Pak jsem potkala nějaké Afričany, dali mi peníze, abych se mohla o sebe postarat. Řekli mi, ať si někde najdu práci, třeba v baru. Na internetu jsem našla klub v Plzni, kde tancuji. Žádnou pracovní smlouvu nemám, majitele ani neznám a peníze dostávám na ruku,“ řekla dále Nigerijka.
Soud poprosila o shovívavost. „Vím, že jsem porušila zákon. Je mi to všechno líto, chtěla bych druhou šanci a dostat příležitost všechno napravit. Jen mne, prosím, neposílejte zpátky,“ uzavřela Ester Agbadaová.