Článek
Soudní znalec Jaroslav Navrátil u soudu mluvil o stavu lávky před jejím zřícením. Podle něj vznikaly na lávce trhliny, došlo k deformaci předpínacích kabelů a samotná lávka byla oproti projektu několikanásobně více zatížena, zejména v důsledku povodní v roce 2002. Ještě v roce 1997 byla konstrukce podle Navrátila staticky v pořádku, její zkázu načala právě povodeň o pět let později.
Podle Navrátila měla být v průběhu času posílena tzv. předpínací výztuž, která zeslabila místy až o polovinu. „Zarazilo mě, že lávka nebyla uzavřena daleko dřív,“ shrnul Navrátil.
Konstrukce samotná byla podle něj navržena správně a podle norem. Lávka, která spojovala pražskou Troju s Císařským ostrovem, fungovala od roku 1984 a zřítila se v prosinci 2017.
Velká betonová lávka se v Praze zřítila do Vltavy, dva těžce zranění
Opravy z roku 1998 a především z roku 2012 nicméně Navrátil i jeho kolega Jiří Dohnálek zkritizovali. „Situaci nijak nezměnily ani nezlepšily, sanace nezmenšila přítomnost chloridů,“ upozornil Dohnálek. „Je to, jako kdyby člověku kornatěly tepny a chodil na facelift obličeje,“ podotkl. „Z mého pohledu by tehdy bylo nejvhodnější řešení zavřít to a zbourat. Příroda se o to postarala o několik let později,“ uzavřel.
Dohnálek rovněž podpořil tvrzení obhajoby, resp. Jiřího Stráského, že zřícení bylo zapříčiněné zejména špatnou údržbou lávky, při které se konstrukce natřela a nemohla „dýchat“. V souběhu s používáním posypových solí, kvůli kterým zkorodovaly předpínací kabely, se lávce výrazně snížila životnost.
Při pádu lávky na konci roku 2017 se vážně zranili čtyři lidé. Semeckému se Stráským hrozí za nedbalostní obecné ohrožení až osmileté vězení.
Za pádem Trojské lávky stojí sůl a úpravy, tvrdí projektant
