Článek
Otřesný nález dvou mrtvých těl v jednom z rodinných domů otřásl v červnu 2012 obcí Koněšín na Třebíčsku. Policisté po pachateli dlouho pátrali, odebrali stovky vzorků DNA místním i lidem z okolí, až je stopy dovedly k sedmadvacetiletému Jaroslavu Kafkovi.
Podle vyšetřovatelů zavraždil dědečka své bývalé přítelkyně a jeho družku proto, že se mu nelíbilo, jakým způsobem zasahovali do jejich vztahu.
Říkali, že důkazy jsou jasné a že nemá cenu zapírat. Začal jsem tomu sám věřit.
„Za dvaasedmdesátiletým mužem přišel proto, aby mu vyčetl zásahy do vztahu s vnučkou. Zabušil na zadní dveře domku, kam mu starší muž přišel otevřít. Tam ho napadl nožem, který ležel v chodbě, a zasadil mu sérii ran do krku a hlavy. Muž na místě zemřel. Potyčka probudila i devětašedesátiletou partnerku, kterou obžalovaný také potom ubodal. Následně po domě rozházel věci, aby vzbudil dojem, že v domě řádil zloděj,“ konstatoval v obžalobě státní zástupce.
Měl mít výpadek paměti
Už před činem měl Kafka notně popíjet alkohol, po činu se měl vrátit zpět do hospody. Na místo činu se ještě vrátil druhý den, když ho tam zavolala zděšená vnučka, která našla těla obětí. Muž se před soudem hájil tím, že ho k přiznání dotlačili policisté.
„Říkali, že důkazy jsou jasné a že nemá cenu zapírat. Začal jsem sám věřit tomu, že jsem něco takového udělal. Ale já jsem to neudělal. Byl jsem v hospodě, mám tam menší výpadek paměti, to přiznávám. Ale něco takového kdybych udělal, to bych si pamatoval,“ dušoval se Kafka. Senát v čele s Danou Kancírovou by mohl vynést verdikt už v pátek.