Článek
Na předního odborníka v sociální pediatrii, tedy oboru, který posuzuje vývoj dítěte na pozadí jeho rodiny, se obrátil otec se žádostí o sepsání zprávy týkající se chování matky.
Z dodaného materiálu lékař dospěl k závěru, že matka, shodou okolností také lékařka, nepůsobí na dceru, o niž se dlouhodobě s otcem soudí, zrovna dobře.
Lékař totiž upozornil, že matka navádí své kolegy k manipulaci zpráv o zdravotním stavu dítěte, že zveličuje zdravotní problémy, případně hledá problémy tam, kde nejsou. Poukázal na to, že se dcera bojí před matkou ukázat, že je jí s otcem dobře. Takové chování by do budoucna mohlo vést až k zavržení otce. Otec následně zprávu předložil u opatrovnického soudu.
„Žádná dehonestace“
„Informace, které měl žalovaný k dispozici, ho neopravňovaly k takovým závěrům. Jeho podklady byly zcela evidentně nedostatečné,“ prohlásil advokát matky. „Pokud se své závěry přesto rozhodl formulovat, měl by si být vědom, že by svá tvrzení měl doložit. Klientka po žalovaném žádá omluvu jako přiměřené zadostiučinění,“ dodal advokát.
„Nejde tam o žádnou dehonestaci. Problematika týrání dětí spadá pod sociální pediatrii a klient je v této věci odborník. Navíc jak s jeho zprávou naložil otec, to je jiná věc,“ oponoval lékařův obhájce.
Drogy ukrývala matka pod dvouletou dcerou
Soudce Ondřej Sekvard při zamítnutí žaloby upozornil, že lékař měl k dispozici mimo jiné i znalecký posudek z opatrovnického řízení, který na rizika ve výchově matky také upozorňoval. „Žalovaný měl tedy určitý podklad pro své závěry a neudělal nic, co by neřekla právě znalkyně. Ta jen formulovala své závěry kulantněji,“ konstatoval soudce.
„Pokud žalovaný napsal, že matka je osobně nezralá a že její vztah řídila zase její matka, tak to může být pociťováno jako nehezké vyjádření, ale pokud o někom řeknu, že je osobnostně nezralý, tak v tom nevidím žádnou způsobilost zasáhnout do něčí cti,“ vysvětlil Sekvard.
Zdůraznil, že lékař své hodnocení provedl neveřejně, pouze jej napsal do zprávy pro otce. „Takové neveřejné sdělení tedy těžko mohlo žalobkyni poškodit například v očích kolegyň v práci nebo v místě bydliště. Jiná situace by nastala, pokud by tyto informace například otec začal vylepovat po ulicích v místě bydliště matky,“ dodal Sekvard.
Muži zatajila, že má dceru. Chtěl za újmu půl milionu
Soudce žalobu už jednou zamítl, odvolací Krajský soud v Brně však rozhodnutí zrušil s tím, že rozhodl spor až příliš šalamounsky tím, že vykročil mimo žalovanou podstatu. Nynější rozhodnutí ještě není pravomocné, matka se může znovu odvolat.
Spor jen zapadá do zjištění Práva, že se množí žaloby na ochranu osobnosti, v nichž si rodiče chtějí kompenzovat údajné křivdy z opatrovnických sporů. Soudy ale takové žaloby povětšinou zamítají.