Matka Natálky po rozsudku nad žháři: Ať ji přijdou prosit o odpuštění

Siváková ve středu poprvé viděla všechny čtyři žháře na vlastní oči. „Moc jsem se ale na ně nedívala, nešlo to. Byl to strašný pocit,“ řekla Siváková, která podle svých slov žhářům nikdy neodpustí.

„Ať přijdou za Natálkou, až je pustí z vězení. Ať prosí o odpuštění Natálku, které zničili celý život,“ řekla. Otec Natálky se hlavního líčení neúčastnil. „Vzal si v práci dovolenou a je doma s Natálkou,“ řekla Anna Siváková.

„Považuji to za sociální popravu,“ řekl České televizi  krátce po skončení líčení obhájce Václava Cojocaru Ladislav Myšák, byť jeho klient dostal ze všech čtyř obžalovaných nejnižší trest 20 let. Výši trestu považuje za nepřiměřenou a vycházející z nesprávné právní kvalifikace.

Myšák uvedl, že nikdy nic nenamítal proti trestnému činu poškození cizí věci, nesouhlasí ale s pokusem o vraždu. „Čin mého klienta nese znaky nedbalostního ublížení na zdraví,“ doplnil Myšák s tím, že u takovéto kvalifikace je trestní sazba dva roky.

Uvedl také, že od samého začátku je jeho spolupráce s Václavem Cojocaru výborná, ve shodě a probíhá na bázi oboustranné spolupráce.

K rozsudku se vyjádřila také obhájkyně Ivo Müllera Markéta Polišenská, která zopakovala, že i ona se odvolala. „Tato právní kvalifikace není pro tuto věc přiléhavá, soud by měl podle nás kvalifikovat případ jako obecné ohrožení,“ řekla Polišenská. Rozhodnutí vrchního soudu nechtěla předjímat.

„Můj klient nikdy nespáchal násilný trestný čin,“ řekla advokátka na fakt, že soud při vynesení verdiktu u jejího klienta zohlednil trestní minulost.

FOTO: Aleš Honus, Právo

Obhájce Jaromíra Lukeše Pavel Pěnkava se shodl s Polišenskou ve své představě o právní kvalifikaci činu. „Soudu nebyly dodány přesvědčivé důkazy, že šli do Vítkova s úmyslem vraždit, nesouhlasíme s kvalifikací pokusu o vraždu, proto je také následný trest nepřiměřený,“ řekl Pěnkava.

Zdůraznil, že v odůvodnění rozsudku není z právního hlediska Lukeš chápán jako organizátor, protože by musel v takovém případě dostat nejvyšší trest. Podle něj se jedná zejména o mediální nálepku organizátora.

K Lukešovi Pěnkava doplnil, že jejich komunikace vždy probíhala v právní rovině a Lukeš spolupracoval. „Nezpochybňujeme že Lukeš čin spáchal a také hodlá nést odpovědnost, ale správná právní kvalifikace by měla být obecné ohrožení a tomu odpovídající výše trestu,“ zakončil Pěnkava. Obhájce Davida Vaculíka se k verdiktu blíže nevyjádřil.

Státní zástupkyně Brigita Bilíková verdikt soudu přivítala. „Tato kauza přesahuje měřítka běžných kriminálních případů a potěšilo mne, že soud to vidí stejně,“ řekla. Slova obhájce Václava Cojocaru o „sociální popravě“ státní zástupkyně rezolutně odmítla.

„Jestliže se někdo rozhodne spáchat takovou věc, tak si její důsledky musí uvědomit předem,“ řekla. Dodala, že rozsudek je zcela spravedlivý a domnívá se, že po odvolání obžalovaných ho potvrdí i Vrchní soud v Olomouci „Vycházím z kvality předloženého spisu a věřím, že tomu tak bude,“ řekla.

Spokojen je také jeden ze zmocněnců popálené rodiny Markus Pape. „Je to velmi důležitý rozsudek, protože tak tvrdý trest za rasistický násilný čin v této zemi ještě nikdy nepadl. Je ale třeba říct, že ti hlavní pachatelé, kterými jsou ideologové neonacistického hnutí, potrestáni nebyli. Sedí doma u počítače a smějí se tomu systému, který má páky jenom na menší ryby,“ řekl Markus Pape.