Článek
„Pravděpodobně šlo o muchomůrku tygrovanou. I přesto, že oba pacienti ve středním věku tvrdili, že houby dobře rozeznají, strávili na interním oddělení tři dny,“ sdělila mluvčí nemocnice Gabriela Lefenda.
Na sběr hub se manželé vydali do okolí Valašského Meziříčí. Později dorazili do místní nemocnice s tím, že jim je fyzicky špatně. Skončili na interním oddělení s příznaky otravy muchomůrkou tygrovanou. „Naštěstí nebyla nutná jejich hospitalizace na JIP, což v případě otravou houbami bývá obvyklé,“ podotkla Lefenda.
„Pokud se zdravotní obtíže u pacientů vyskytnou, je to většinou tím, že pozřou buď špatně tepelně upravenou houbu, respektive již zapařenou. Lidé třeba sbírají holubinky, u kterých jsou potíže pravidlem. Ne všechny jsou jedlé a také je častá jejich záměna za muchomůrku zelenou či tygrovanou tak, jak to bylo v případě dvou otrav, které jsme zde řešili,“ přiblížila primářka interního oddělení nemocnice Marie Černochová.
Deštivé počasí by mělo přinést další houbařské žně
Otrava houbami se nejčastěji projevuje bolestmi břicha, zvracením, malátností, celkovou únavou i halucinacemi. V začátcích nelze odlišit tyto příznaky od jiné otravy jídlem, léky nebo chemikáliemi. „Na možnost otravy houbami proto musí myslet vyšetřující lékař a cíleně se pacienta na požití hub, a to i několik dní zpětně, zeptat,“ doplnila Lefenda.
Hlavním nebezpečím, které může houbaře po snězení jedovaté houby potkat, je těžké poškození jater, jež ve své nejtěžší podobě končí selháním orgánu a smrtí. „To je typické pro otravu muchomůrkou zelenou. Jiné druhy hub mohou významně ovlivnit funkce nervové soustavy a psychiku,“ upozornila primářka.
Další jedovaté houby, například některé holubinky, působí „pouze“ zvracení a průjem za krátkou dobu po požití. „Lidé by měli sbírat jen hřibovité houby, a to pouze takové, které dobře znají. To je základní předpoklad, jak se vyhnout dalším potížím,“ doporučila primářka.
Muž se ztratil na houbách. Po dvou dnech ho v lesích na Chomutovsku vyčenichal pes
