Článek
„Jednapadesátiletého muže jsme obvinili z přečinu zneužívání vlastnictví. V případě uznání viny mu hrozí až dva roky vězení,“ uvedl klatovský policejní mluvčí Michal Schön.
Za samotnou nemovitost určil znalec cenu na 200 tisíc korun, její kulturněhistorická hodnota je ale mnohem vyšší. Nepovolenou demolicí došlo podle vyjádření památkářů k nevratnému a úplnému zániku autentické historické stavby, pro region typické součásti zdejších zemědělských usedlostí.
„Stavba byla velmi dobrým a pozoruhodným příkladem sýpky pocházející ze závěrečné fáze vývoje těchto zemědělských objektů, když její ojedinělost tvořila fasáda s pseudoslohovými prvky, zejména terakotovými tvarovkami,“ konstatovali památkáři.
Vandal posprejoval cennou barokní památku v Olomouci
Novinky se pokoušely kontaktovat obviněného muže přes jeho zaměstnavatele. „Můžu se ho zeptat, jestli s vámi bude chtít mluvit. Když tak vám zavolá,“ uvedl šéf firmy, kde majitel bývalé památky pracuje. Nikdo se ale neozval.
Podle zjištění Novinek se stíhaný muž hájil tím, že mu odborníci doporučili urychlenou demolici sýpky údajně kvůli jejímu havarijnímu stavu, kdy mělo hrozit její zřícení. To ale jednoznačně odmítla Dana Šillarová z oboru kultury klatovské radnice. „Já jsem tu stavbu osobně znala, ta nebyla v havarijním stavu,“ prohlásila úřednice.
Jak dodala, podnět k šetření dostala klatovská radnice od pracovníků Národního památkového ústavu, kteří jeli náhodně kolem a zjistili, že sýpka tam není. „Po konzultaci s krajským úřadem jsme podali trestní oznámení na policii,“ dodala Šillarová.
Podle ředitele Památkového ústavu v Plzni Petra Sokola není příliš obvyklé, aby památka zmizela takhle naráz. „Častější jsou případy, kdy vlastníci památky objekt záměrně dlouhodobě neudržují a pak třeba požádají o stržení střechy. Je to taková salámová metoda,“ uvedl Sokol.