Mafie v Česku: drogy na prvním místě

Redakce v této souvislosti oslovila dva muže, kteří dlouho měli či stále mají v popisu práce právě boj proti organizovanému zločinu v ČR.

A jak někdejší šéf protimafiánského útvaru (ÚOOZ) Robert Šlachta (ve funkci od roku 2008 do roku 2016), tak současný ředitel policejní Národní protidrogové centrály (NPC) Jakub Frydrych shodně zmínili na prvním místě vietnamské gangy.

„Nejvíc aktivní byly ruskojazyčné gangy a samozřejmě také vietnamská a částečně i čínská komunita. Tam šlo nejprve o dovoz zboží, stánkový prodej padělků textilu, které dováželi ve velkých kontejnerech, a pak zaměření na drogy,“ řekl Šlachta, pod jehož již zaniklým útvarem fungoval speciální protimafiánský odbor, tzv. V4.

Poznamenal, že vietnamské skupiny se dokázaly v ČR velmi rychle adaptovat a podle situace rychle měnit zaměření od zmíněného dovozu textilu přes výrobu a prodej marihuany až po nynější specializaci na pervitin.

Členové gangů z postsovětských republik měli podle něj nejprve na svědomí především násilné zločiny včetně vražd. Pak se ale zaměřili třeba na ochranu jiných komunit, a to včetně té vietnamské. Vybírali také tzv. výpalné za ochranu.

Šlachta zmínil albánské gangy, kterým rovněž nebylo cizí násilí, ale později se tito zločinci zaměřili třeba na obchod se zlatem a také na drogy.

V 90. letech se hovořilo o tom, že část podsvětí vede i domácí, česká mafie. Skloňovala se jména již zemřelých bossů Františka Mrázka či Antonína Běly, kterým policie dávala za vinu i několik vražd.

Tyto divoké roky už jsou prý ale pryč. „Ryze česká mafie už úplně není, ale fungují zde různé skupiny podnikatelů a lobbistů, které se zaměřily hlavně na ekonomiku, konkrétně na eurodotace, přisály se na státní zakázky a napojily se obecně na stát. Ale mafií bych to nenazval, jsou to takové ty bílé límečky,“ podotkl Šlachta.

Na dotaz redakce, zda rivalita gangů z různých koutů světa v minulosti přerostla ve vzájemnou likvidaci, nyní náměstek celní správy Šlachta odvětil, že tak tomu v ČR většinou nebylo.

„Stávaly se kdysi případy, že když ruskojazyčné gangy dělaly ochranu Vietnamcům, tak došlo k násilí vůči jiným skupinám v rámci téže komunity. Bylo to vždy motivované ziskem, ale nikoli jako v amerických filmech, že by se tady různá etnika vybíjela navzájem,“ uvedl Šlachta.

Podobnou zkušenost má i šéf protidrogovky Frydrych. „Potyčky jsou, třeba mezi romskými a vietnamskými skupinami, a to včetně únosu lidí. Zejména se to řeší tam, kde někdo dluží peníze, a je to doprovázeno poměrně velkým násilím, ale vesměs v rámci stejného etnika,“ uvedl.

Frydrych pak vyjmenoval ještě širší okruh cizojazyčných organizovaných skupin, které se pohybují na české drogové scéně. První místo však opět patřilo vietnamským skupinám.

„Ty jsou přímo napojeny na země, kde jsou tyto kriminální skupiny již etablovány, jako je Británie, Norsko, Austrálie či Kanada. Komodity jsou stejné - marihuana a další drogy, a celé je to zarámované do státní politiky Vietnamu, který má jak zájem na vývozu svých občanů, tak na zpětný přítok financí do země,“ konstatoval Frydrych.

Neřekl natvrdo, že by šlo o vietnamským státem podporovaný zločin, ale výhodnost pro vedení této země lze z jeho slov vyčíst. „Oni úplně nezkoumají původ těch peněz. Pro ně je důležitý parametr, že tam přitékají devizy, a spolupráce s nimi je celkově špatná, je tam cítit nezájem,“ sdělil k tomu Frydrych.

Stejně jako Šlachta zmínil albánské gangy, respektive cizince albánsky hovořící, ale původem například i z Kosova. „Ti jsou u nás letitě etablovaní do organizovaného dovozu heroinu, a pak také ve spolupráci s tureckými skupinami na jeho další distribuci do západní Evropy,“ řekl Frydrych.