Má Šlachta proti Tuhému opravdu nabito, nebo se bude opakovat případ Jourová?

Tu vlastní Josef Tesařík, bratr senátora a bývalého olomouckého hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD).

O předchozí razii ve firmách, které podle podezření protikorupční policie manipulovaly s veřejnými zakázkami, se však některé z nich údajně dozvěděly kvůli úniku informací s předstihem. Háček je ale podle informací Práva ze zdrojů blízkých vyšetřování v tom, že podezření na průsaky z tohoto spisu se již vyšetřovalo a muselo být odloženo – chyběly totiž jakékoli důkazy.

„Indicie byly různé, ale na obvinění kohokoli to nestačilo,“ řekl k tomu Právu zdroj. Šetření mělo podle informací Práva na starosti olomoucké vrchní státní zastupitelství, které také posvětilo jeho uložení k ledu.

Právo požádalo o toto usnesení podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ale olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan redakci nevyhověl.

Ve zdůvodnění odmítnutí však Právu informace zdroje potvrdil. Napsal, že možným únikem se zabývala olomoucká pobočka GIBS, která rozhodla o ukončení svého bezvýsledného vyšetřování letos 24. března.

„Řízení v předmětné trestní věci nebylo ukončeno proto, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, ale proto, že se ve věci doposud nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní řízení,“ napsal Ištvan Právu.

Podotkl však, že pokud by se v budoucnu objevily nové skutečnosti, věc by inspekce mohla znovu otevřít.

Podřízený odcházejícího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty Komárek přitom veřejně prohlásil, že je připraven předložit sněmovnímu bezpečnostnímu výboru důkazy proti policejnímu prezidentu, „které jsou extrémně závažné“. Zároveň také na otázku, proč se nejdříve neobrátil na GIBS, odpověděl, že inspekci nevěří.

Vyšetřování úniku dozorují stejní olomoučtí vrchní žalobci, kteří minulý týden vyslýchali policejního prezidenta Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho kvůli podezření, že chystaná reorganizace pouze naplňuje plán podsvětí na odstranění Šlachty.

Ištvan Právu také napsal, že neposkytne ono usnesení o odložení kvůli tomu, že by zveřejněním lidí, kteří podávali vysvětlení a obsahu jejich svědectví, mohl být případný pachatel úniku informací varován.

„Dosud nezjištěný pachatel“ by pak podle Ištvana mohl začít zametat stopy a zhatit tak do budoucna případné znovuotevření případu. O chystaném vyslechnutí Tuhého s Laubem však předem veřejně promluvili sami státní zástupci. Tuhého jako podezřelého z úniku veřejně jmenoval právě Komárek.

O tom, že Komárek narážel právě na kauzu IT zakázek, informoval dnes server Neovlivní. Podle něj přivedly detektivy ÚOOZ na podezření z vynášení informací z případu vedeného protikorupční policií odposlechy z kauzy Vidkun.

V té detektivové z ÚOOZ pod vedením olomouckých vrchních státních zástupců rozkrývali údajnou klientelistickou chobotnici kolem olomouckých policejních důstojníků, tamního sociálnědemokratického hejtmana Jiřího Rozbořila, a zejména pak blízkého přítele někdejšího ministra vnitra za ODS Ivana Langra Ivana Kyselého.

Právě ten měl podle serveru s dnes již také obviněným olomouckým policistou Karlem Kadlecem na schůzce z února loňského probírat svou předešlou rozpravu s Langrem.

“…co se týká, to mě zajímalo, Tesařík, že tam bude sdělovačka,” cituje Neovlivní přepis údajného hovoru mezi Kadlecem s Kyselým (sdělovačkou se rozumí sdělení obvinění).

Jeho proroctví se vyplnilo za šest měsíců, kdy protikorupční policie skutečně rozjela rozsáhlý zátah kvůli údajně zmanipulovaným tendrům za půl miliardy korun. Obvinila deset manažerů IT firem.

Šlachtovi ostravští detektivové jsou podle Neovlivní přesvědčeni, že Tuhý v odposlechnutých hovorech figuruje pod přezdívkou „kamarád z Ostravy“, tedy z regionu, kde před svým nástupem do vedení celého sboru působil jako krajský policejní náčelník. Žádné důkazy, které by to podpořily, ale podle serveru na stole nejsou.

Výroky třetích osob v odposleších už v minulosti vedly detektivy k falešným závěrům a stíhání nevinného. Nejznámější je případ dnešní eurokomisařky Věry Jourové, kterou shodou okolností rovněž protimafiánský policejní útvar, tehdy ale ještě pod vedením Jana Kubiceho, obvinil v roce 2006 v rámci vyšetřování machinací s evropskými dotacemi z korupce na základě tvrzení odposlouchávaného exstarosty Budišova Ladislava Péti. Stačilo, že v odposlechu řekl, že „jsou připraveny dva milióny pro Věru“.

Jourová tehdy pracovala jako náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj a Péťa s ní projekt na rekonstrukci zámku v Budišově skutečně konzultoval, nicméně jakýkoli důkaz o tom, že při odposlouchávané schůzce mluvil starosta právě o ní nebo že by dnešní eurokomisařka skutečně peníze vzala, nebyl.

I přesto byla Jourová několik měsíců ve vazbě, vyšetřování zruinovalo její kariéru a posléze za své nezákonné stíhání vysoudila odškodné 3,6 miliónu korun. Zachránil ji až Andrej Babiš, který jí dal šanci v svém projektu Hnutí ANO.