Článek
Ten dramatický okamžik nastal letos 29. dubna. Dva roky po spáchání činu, po osmi měsících hlavního líčení a pouhý den před vynesením zatím nepravomocného rozsudku předložila státní zástupkyně Jana Kadeřábková Městskému soudu v Praze jako důkaz policejní odposlechy.
Na nich Janoušek krátce po nehodě do telefonu vypráví manželce a známým, jak před chvílí srazil „cigošku“, „Vietnamku“, případně jinak charakterizovanou ženu. „Vona ti udělala dvojitej kotrmelec, trojitý salto, zlomila si ruku, nohu za ušima a pod prdelí,“ říká například na záznamu Janoušek. [celá zpráva]
Odposlech na jedné straně podporuje verzi, že lobbista lhal, když u soudu celou dobu tvrdil, že si ženy nevšiml, a pokud by ji viděl, samozřejmě by jí poskytl první pomoc. Na druhou stranu byl však pořízen v jiné trestní věci, zřejmě v rámci prověřování Janouškových styků s tehdejšími pražskými politiky. A právě to může být podle právníků kamenem úrazu obžaloby u odvolacího Vrchního soudu v Praze.
Protestoval i advokát poškozené
Proti použití odposlechů protestoval ještě před jejich připuštěním nejen Janouškův obhájce Vít Široký, ale i právní zástupce poškozené ženy Josef Lžičař. Oba shodně tvrdili, že důkazní materiál pořízený v jiné trestní věci nelze použít. A podle zjištění Práva nejsou se svým názorem osamoceni. „Právní názory Ústavního a Nejvyššího soudu se v této věci rozcházejí,“ říká teplický soudce Miroslav Čapek.
„Rozsudek každopádně nemůže být postaven na jediném takovém důkazu. Musí jít o součást řetězce dalších důkazů. Pak se takový důkaz dá použít,“ uvedl.
Pokud má pravdu, Janoušek by se odsuzujícího verdiktu nezbavil ani při zpochybnění důkazní hodnoty odposlechů ze dne nehody. K jeho usvědčení by podle 60stránkového rozsudku, který má Právo k dispozici, stačily výpovědi svědků, znalecké posudky a další důkazy.
Ortman: mohlo jít o zneužití odposlechu
Mohl by však dosáhnout zmírnění zatím nepodmíněného tříletého trestu vězení. Soud totiž u doposud netrestaného Janouška, který navíc oběť finančně štědře odškodnil, vzal v úvahu coby přitěžující okolnost právě jeho postoj, který v odposlechnutých telefonátech vyjadřoval.
Pokud by jako důkaz odpadly, mohla by se do hry opět vrátit i varianta neúmyslného činu a případně podmíněného trestu.
„Osobně jsem přesvědčen, že každý odposlech je vázán právě k tomu trestnímu stíhání, v rámci kterého byl povolen,“ říká nekompromisně advokát Jaroslav Ortman. „Je problematické ho našroubovat z ničeho nic na úplně jinou trestní věc, na niž povolen nebyl. Z mého pohledu je to silná zbraň obhájců, protože může jít přímo o zneužití odposlechu,“ míní právník.
Za spornou tuto otázku označuje i přední ústavní expert Václav Pavlíček z Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze. „Pokud by například v obou případech figuroval v rozdílném procesním postavení, v jednom jako svědek, v druhém jako podezřelý, před tím bych varoval,“ uvedl.
Janoušek si kromě tříletého nepodmíněného trestu od soudu odnesl i pětiletý zákaz řízení. Proti rozsudku se odvolal jak on, tak i státní zástupkyně, která jej původně obžalovala z pokusu vraždy, za který by mu hrozilo až osmnáct let za mřížemi.