Článek
Obě lékařky loni v listopadu uznal okresní soud vinnými z usmrcení z nedbalosti a vyměřil jim každé rok vězení s podmínečným odkladem na 18 měsíců. Odvolací soud nyní zvýšil trest u Pražákové na 18 měsíců se zkušební dobou dva roky a Jánská dostala dva roky vězení s podmínkou na dva roky.
Krajský soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že jednání obžalovaných mělo fatální následky, kdy zemřel mladý člověk. Původní trest byl podle něj nepřiměřeně nízký. Vyšší postih pro Jánskou pak soud vysvětlil tím, že byla zkušenější a mladší kolegyni měla kontrolovat.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Jednala v rozporu s interním pokynem, podle kterého pověřený zkušený lékař musí vidět každého pacienta.
Požkozený se nechal předloni v květnu vyšetřit v plzeňské fakultní nemocnici kvůli podivným bolestem na hrudi. Podle státního zástupce Štefana Oravce neodhalily obžalované lékařky, že pacientovy obtíže souvisely s akutním infarktem myokardu. Pacient další den zemřel.
Muže vyšetřovala na centrálním příjmu osmadvacetiletá Pražáková, která nastoupila do nemocnice v roce 2013 jako novopečená absolventka lékařské fakulty. Pacienta poslala na elektrokardiogram (EKG) a odebrání krve pro rozbor. U soudu tvrdila, že si žádných změn na EKG nevšimla a po telefonické konzultaci s o generaci starší kolegyní Jánskou pacienta poslala domů.
„Jednala v rozporu s interním pokynem, podle kterého pověřený zkušený lékař musí vidět každého pacienta, který je z centrálního příjmu propouštěn domů,“ upozornil žalobce.
Druhý den zkolaboval
Pacient druhý den ráno zkolaboval. Záchranáři ho převezli do nemocnice, kde dopoledne zemřel. Podle soudního znalce Miloše Táborského už samotný obraz z EKG měl vést minimálně ke konzultaci s kardiologickým oddělením. „Křivky jasně neodpovídaly fyziologii zdravého člověka,“ prohlásil v úterý před soudem Táborský.
„Takové změny musejí poznat studenti medicíny už ve čtvrtém ročníku, kdy nastupují na praxi na interních klinikách,“ dodal soudní znalec Táborský. Poukázal na to, že výsledek EKG spolu s dalšími příznaky byl typický pro diagnózu akutního infarktu myokardu. „Pacient měl být ihned hospitalizován a měla být zahájena intenzivní léčba,“ řekl dále znalec.
Připustil, že pokud by lékařky postupovaly lege artis, tedy uznávaným postupem, riziko úmrtí pacienta by bylo minimální. „Zhoršení zdravotního stavu pacienta s následkem úmrtí by se dalo s vysokou pravděpodobností zabránit rozšířením postižené tepny, což je standardní postup, který je prováděn u 98 procent těchto pacientů, přičemž riziko úmrtí je menší než pět procent,“ dodal Táborský.
Závěry se musí posuzovat
Upozornil dále na to, že pokud slouží lékař bez specializace, má jeho závěry z vyšetření pacienta vždy kontrolovat atestovaný lékař nebo lékař vedoucí služby.
„U pacienta s bolestmi na hrudi by měl vidět křivky z EKG i atestovaný lékař. V tomto případě se navíc jednalo o mladého pacienta, který neměl žádné zdravotní obtíže. Už náhlá změna zdravotního stavu u takového člověka, navíc sportovce, budí podezření na probíhající patologický proces,“ uzavřel znalec.
Jánská podle svých slov dostala od Pražákové informaci, že na EKG nic patologického nenašla. Sama záznam z přístroje viděla až po několika dnech. Připustila, že na grafu byly patrné změny, a pokud by byl správně vyhodnocen, léčebný postup měl být jiný.