Článek
K úmrtí pacientky došlo už před čtyřmi lety v Psychiatrické nemocnici Brno, kde byla žena hospitalizována. Lékařka ji podle rozsudku léčila tak, že žena zemřela.
Šlo o vyšší dávku léku na tlak, já jsem specializací psychiatr a z pozice psychiatra jsem nic neporušila
V rozporu se zprávami od kolegyně, jež ženu přijímala, i z běžně dostupných informací o léku, nechala pacientce celou dobu její hospitalizace podávat dvojnásobnou dávku léku.
K tomu jí ale navíc po nějaké době naordinovala antibiotika, která by se neměla s již dříve ordinovaným lékem kombinovat, neboť antibiotika dramaticky zvyšují jeho koncentraci v krvi.
Slovenská lékařka obvinila nemocnici kvůli úmrtí otce, který popíral covid
„V důsledku akutní otravy amlodipinem poškozená zemřela, čímž obžalovaná spáchala přečin usmrcení z nedbalosti,“ stojí v rozsudku brněnského městského soudu ze začátku předloňského roku.
Lékařka se státní zástupkyní uzavřela dohodu o vině a trestu, soud pak schválil trest v podobě pokuty 200 tisíc korun.
Pro lékařku se tím případ uzavřel. To nejde říci o pozůstalých, kteří se u trestního soudu domáhali finanční satisfakce. Neuspěli, neboť podle verdiktu měli své nároky uplatnit v civilním sporu přímo proti nemocnici.
Měla přijít o oprávnění?
Právo oslovilo samotnou lékařku s tím, zda trest za smrt pacienta nevnímá jako problém při znalecké činnosti. „Šlo o vyšší dávku léku na tlak, který je věcí internisty, já jsem specializací psychiatr a z pozice psychiatra jsem nic neporušila,“ reagovala stručným mailem.
Zástavu srdce chlapce v Pardubické nemocnici způsobila vdechnutá krev, řekl znalec
Společně s odsouzenou lékařkou byl stíhán i primář oddělení, ale soud stíhání podmíněně zastavil.
„Obžalovaný vyjádřil lítost nad tím, že jeho pochybení vyplývající z titulu absence řádného výkonu primářské funkce vedlo k neodčinitelným následkům, spočívajícím v úmrtí poškozené. Pro spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti již byla pravomocně shledána vinnou ošetřující lékařka, jež především za tyto následky nese přímou odpovědnost,“ píše se v usnesení brněnského soudu.
Zákon stanoví, že pro získání znaleckého razítka musí být zájemce, kromě dalších podmínek, bezúhonný.
V případě odsouzení by znalec měl přijít o své oprávnění, pokud by dostal trest za úmyslný trestný čin nebo čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti.
Znalecké razítko získali díky lajdáctví úředníka
Vzhledem k tomu, že smrt pacienta nenastala v přímé souvislosti se znaleckou činností, formálně by to tedy nemělo hrát roli.
Ministerstvo spravedlnosti na dotaz Práva uvedlo, že celou věc prošetří.