Léčba ve věznici pro sexuální devianty v Kuřimi nezafungovala. Dvojici soudí za znásilnění dalších trestanců

Dvojici mužů posadil na lavici obžalovaných u brněnského krajského soudu státní zástupce Marek Vagai. Za znásilnění spáchaném v zařízení, kde je omezena osobní svoboda, jim hrozí až dvanáct let za mřížemi. Kvůli ochraně znásilněných mužů ale soudkyně Dagmar Bordovská jedná s vyloučením veřejnosti za zavřenými dveřmi.

Samotná věznice píše, že „součástí vysokého stupně zabezpečení jsou specializovaná oddělení pro výkon ochranného léčení sexuologického a pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování.“

„Trvale se odsouzeným ve věznici věnují dva vychovatelé, psycholog, sociální pracovník, vychovatel-terapeut, speciální pedagog a zdravotní sestra. Dále jednou za 14 dní do věznice dochází lékařka z oboru psychiatrie-sexuologie s laborantkou v tomtéž oboru. Klinická psycholožka do věznice dochází jeden den v týdnu,“ popsala Novinkám personální zázemí mluvčí vězeňské služby Markéta Machová Prunerová.

„V tuto chvíli je personální počet odborných zaměstnanců působících na tamním specializovaném oddělení pro výkon ochranného léčení sexuologického stabilizovaný,“ dodala mluvčí na dotaz, zda s odsouzenými přímo na oddělení pracuje lékař sexuolog.

Právě sexuologů je totiž v českém zdravotnictví nedostatek a ještě horší je pak situace se soudními znalci v tomto oboru, jak Novinkám potvrdila zkušená znalkyně a primářka Sexuologického oddělení Fakultní nemocnice Brno Petra Sejbalová.

„V kuřimské věznici mají odsouzení možnost zahájit sexuologickou léčbu už během výkonu trestu, ale není to komplexní péče jako ve zdravotnických zařízeních. Bylo by samozřejmě lepší, aby se s těmi lidmi pracovalo opravdu komplexně už ve vězení,“ řekla Sejbalová.

Pokud totiž odsouzený vedle vězení dostane nařízenou léčbu, nastupuje na ni až po odpykání trestu.

Nedostatek odborníků je podle Sejbalové způsoben špatným systémem dalšího vzdělávání lékařů. Sexuologie, podobně jako stejně nedostatková dětská psychiatrie, je totiž nadstavbovým oborem.

„Mladí lékaři nejsou motivováni k další specializaci poté, co dosáhnou atestace ze základního oboru. Proč by za současných podmínek podstupovali další přípravu?“ posteskla si Sejbalová.

Ještě horší je podle ní situace u soudních znalců. „Po celé republice nás nejsou ani dvě desítky. Když dostanu teď zadaný posudek, rovnou říkám, že ho odevzdám až v květnu. A ten obviněný mezitím sedí ve vazbě nebo je někde venku bez léčby,“ dodala s tím, že situaci podle ní výrazně zhoršil nový znalecký zákon, kvůli kterému řada znalců skončila.

Nová norma totiž po znalcích žádala přezkoušení z různých formalit stejných pro všechna znalecká odvětví, což řada odborníků považovala za zcela nadbytečné a zatěžující. Ministerstvo spravedlnosti si naopak od nové normy slibovalo zkvalitnění znaleckého prostředí.