Článek
Handicapované děvče nastoupilo do první třídy v září 2013 a problémy začaly na začátku roku 2015. Škola se s matkou nedokázala shodnout na tom, jak dívenku vzdělávat, a řeč přišla na to, že by mělo dojít ke změně školy.
Matka ale odmítala dceru přehlásit do speciálního zařízení a trvala na tom, že dítě má právo vyrůstat se zdravými vrstevníky. V tu chvíli se do sporu vložil OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dítěte) Brno-Židenice a podal k soudu návrh s možným vyústěním až v podobě ústavní výchovy.
OSPOD inicioval soudní řízení, v němž de facto zpochybnil rodičovské kompetence matky
Sociálka nakonec sama vzala návrh zpět, žena však žila dva roky v nejistotě a platila si advokáta. Chybu sociálky pak uznalo i ministerstvo práce a sociálních věcí a matce vyplatilo deset tisíc odškodného. Žena však požadovala čtyřnásobnou částku a proplacení nákladů na advokáta, což ministerstvo odmítlo a musel rozhodovat soud.
Městský soud v Praze na konci loňského léta uznal, že sociálka postupovala špatně a v případu chybovala. „OSPOD nejen že nevedl spisovou dokumentaci týkající se nezletilé pečlivě a úplným způsobem, kdy zcela scházejí záznamy o některých úkonech, především však inicioval řízení před soudem zjevně ve snaze být nápomocen škole,“ popsal soud.
Ministerstvo: Viník neexistuje
„Důvodem podání návrhu nebyla konkrétní zjištění OSPOD o nedostatcích v péči o nezletilou, ale snaha napomoci škole v šikanózním postupu vůči matce. Je zřejmé, jaké úsilí věnovala žalobkyně snaze prosadit oprávněný zájem své nezletilé dcery na vzdělávání v běžné, tedy nikoli segregované základní škole, a nelze pochybovat o tom, jak zraňující pro ni byla situace, kdy OSPOD inicioval soudní řízení, v němž de facto zpochybnil její rodičovské kompetence, postaviv se bez dalšího na stranu školy,“ uznal soud a přiřkl matce dalších deset tisíc korun.
Po úspěchu v soudním sporu se matka obrátila v listopadu na ministerstvo s tím, zda bude peníze vymáhat po konkrétních úřednících, tedy pracovnici sociálky, která návrh vypracovala, a jejím vedoucím, jenž pod něj připojil svůj podpis.
Ministerstvo reagovalo tak, že žádný konkrétní viník neexistuje a po nikom peníze vymáhat nebude. „Není sporu o tom, že jednání úředních osob mohlo být provedeno profesionálnějším způsobem. Na druhou stranu je nutno zmínit, že dle názoru ministerstva v kauze nedošlo k úmyslnému překročení nebo zneužití pravomoci úřední osoby,“ vzkázal matce vedoucí oddělení koordinace státní služby ministerstva Tomáš Krutil.
Šikanózní řízení
Ministerstvo pak matku ještě poučilo, že označit úředníky podepsané pod špatným návrhem za viníky by mohlo ženu přivést do problémů. „Není vhodné užívat výraz viník, neboť v soudních rozhodnutích nebyla žádná osoba explicitně označena tímto výrazem. Neoprávněným užíváním tohoto termínu ve vztahu k úředním osobám by mohla být dotčena osobnostní práva těchto osob, proto jim je tento přípis zasílán na vědomí,“ zdůraznil Krutil.
Vzhledem k postupu úřadu nyní Liga lidských práv spustila kampaň na získání prostředků na zaplacení právničky a pro financování práce na dalších podobných případech.
„Klientka byla vláčena po soudech, hrozilo jí odebrání dítěte a žila v neskutečném stresu. Za právní služby vynaložila přes 35 tisíc korun. Soudy nakonec uznaly, že řízení bylo šikanózní, ale klientka získala jen 20 tisíc korun, tedy mnohem méně, než byla nucena vynaložit za právní služby. To považujeme za velikou nespravedlnost,“ odůvodnil kampaň předseda Ligy Dan Petrucha.