Hlavní obsah

Kvůli nezákonnému stíhání zkrachoval a manželka spáchala sebevraždu. Zastal se ho Ústavní soud

Právo, pko
Brno
Aktualizováno

Kvůli trestnímu stíhání za věc, která později skončila jen u přestupkové komise, se mu zhroutil svět. Jeho firma zkrachovala a manželka spáchala sebevraždu. Proto se podnikatel a vývojář střeliva Vlastimil L. ze Znojemska obrátil na soudy se žádostí o 135 miliónů korun. Justice jeho nárok smetla ze stolu, pode Ústavního soudu (ÚS) ale soudy musí jeho nárok znovu posoudit, neboť jejich předchozí stanovisko nebylo v souladu s dobrými mravy.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud v Brně

Článek

Podnikatel čelil trestnímu stíhání kvůli nedovolenému ozbrojování od června roku 2005 do června 2007. Policisté muže podezřívali, že chtěl obchodovat se speciálními náboji schopnými prorazit neprůstřelné vesty.

Soud ale nakonec žalobu zamítl a případ skončil pouze u přestupkové komise kvůli podezření, že Vlastimil L. zaměstnal muže se záznamem v trestním rejstříku a bez zbrojního průkazu.

Muž ve svém sporu se státem tvrdil, že 135 miliónů korun je náhrada majetkové i nemajetkové újmy. Majetkovou újmu vyčíslil na 35 miliónů s tím, že v době stíhání nemohl obchodovat, hradit své závazky a nakonec zkrachoval. Sto miliónů chtěl za to, že jeho manželka v době projednávání kauzy spáchala sebevraždu. Kvůli stíhání prý navíc ztratil dobrou pověst a vše se podepsalo i na jeho zdravotním stavu.

Obvodní soud pro Prahu 2 ovšem podnikateli odškodnění nepřiznal. Neshledal příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a deklarovanou škodou. Nárok na nemajetkovou újmu soud označil za promlčený. Muž pak neuspěl ani u Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu.

Negativní důsledky

Podle senátu Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem však by měl mít muž šanci na náhradu nemajetkové újmy, byť soudci dali najevo, že požadovaných sto miliónů je příliš vysoká částka.

„Trestní řízení bylo vedeno ve formální rovině a včetně přípravného řízení trvalo několik let. Po celou tuto dobu byl stěžovatel vystaven všem negativním důsledkům, jež jeho trestní stíhání a jeho pokračování v přestupkovém řízení v jeho soukromém, profesním i podnikatelském životě způsobily,“ prohlásil David.

Soudci jako postup proti dobrým mravům označili argumenty soudů, které řekly, že se muž o svůj nárok přihlásil pozdě. ÚS totiž upozornil na náročnost situace, kterou muž musel procházet. Kromě toho, že se mu zhroutilo podnikání, se totiž musel vypořádat i se smrtí ženy a matky jeho dcery. „Soudy měly posoudit námitku promlčení jako nemravnou,“ dodal David.

Výběr článků

Načítám