Článek
Stejskal dostal za zneužití pravomoci úřední osoby, neoprávněný přístup k počítačovému systému a podvod podmínku a u policie musel po dvaceti letech skončit.
Hovoří o ovlivnění trestního řízení v situaci, kdy od ní převzal 20 tisíc korun
Celý příběh se začal psát na konci roku 2018 v Brně. Kriminalista Stejskal si tehdy v policejním systému všiml kamerového záznamu, na kterém byla zachycena žena kradoucí v jedné z brněnských drogerií. Ve zlodějce poznal dávnou rodinnou známou. Místo toho, aby zašel za kolegy a pomohl jim s rozlousknutím případu, snímek z kamer si vyfotil a vydal se rovnou za ní.
„Volal, že se mnou chce mluvit. Autem jsme jeli kousek od domu a tam mně ukázal kamerový záznam vyfocený ve svém telefonu. Ptala jsem se ho, jestli se tedy mám jít udat. Řekl, ať vydržím a modlím se, aby mě nepoznal někdo z kolegů,“ popsala zlodějka.
Zasáhl GIBS
Na další schůzce už jí policista nabídl, že za dvacet tisíc zařídí vymazání záznamu, načež když z policejní databáze zjistil, že případ krádeže už má číslo jednací, navrhoval, že za úplatek zajde za státním zástupcem a přesvědčí ho k mírnému trestu nebo pomůže zajistit vězení blízko Brna.
„Úplně nevyhrožoval, ale ptal se, jestli chci zase na dva nebo tři roky sedět. Věděla jsem, že nemá pravomoc přesvědčit státního zástupce, a tak jsem věc nahlásila, než abych se nechala vydírat,“ dodala žena.
Na případu tak začala pracovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která odposlechla několik hovorů, a hlavně zdokumentovala předání peněz. K tomu došlo 20. prosince 2018 ve Vídeňské ulici v Brně, kdy zlodějka předala policistovi požadovaný obnos. Těsně po předání kriminalistu zadrželi pracovníci GIBS.
Soudce mu nevěřil
Stejskal před brněnským městským soudem přiznal, že pořídil fotku z databáze a známou vyhledal.
„Když jsem jí ukázal fotku, podívala se a začala brečet, že nechce do kriminálu a udělá všechno pro to, aby tam nešla. Řekl jsem, že nejlepší by bylo, kdyby se doznala, že to udělala a že by uhradila škodu,“ hájil se s tím, že ještě nabídl přímluvu u žalobce, neboť od známé dostával čas od času tipy z kriminálního prostředí.
Osudný den mu podle jeho slov žena strčila něco do auta, a než se vzpamatoval, už byl v rukou GIBS. Soudce Petr Schlagmann ale takové obhajobě neuvěřil.
„Mimo výpověď svědkyně je třeba poukázat na zvukový a kamerový záznam ze dne, kdy byl obžalovaný zadržen, z nějž je jednoznačně patrné, že obžalovaný výslovně hovoří o způsobu, kterým by mělo být ovlivněno trestní řízení vůči svědkyni, a to v situaci, kdy od ní předtím převzal částku ve výši 20 tisíc korun,“ zdůraznil soudce, když vynesl trest dvou let vězení s podmíněným odkladem na 30 měsíců.
„V životě bych to neudělal“
K tomu přidal i pokutu 20 tisíc korun a dvouletý zákaz působení v bezpečnostních sborech. Stejskal se ještě pokusil zvrátit verdikt odvoláním k brněnskému krajskému soudu.
„V životě bych to neudělal, neohrozil bych tak svou rodinu. Svou práci jsem měl rád, vždycky jsem do ní byl zakousnutý. Sloužím dvacet let, vždy s kladným hodnocením, neměl jsem důvod něco takového dělat,“ argumentoval.
Odvolací senát v čele s Miroslavem Dlouhým ale nepřesvědčil. „Provedené důkazy jsou takové kvality a rozsahu, že vedou k jednoznačnému závěru o vině. Výpověď klíčové svědkyně, kterou se obžalovaný snaží znevěrohodnit, nestojí osamoceně. Nemáme pochyb o tom, že se žalované skutky staly,“ smetli soudci odvolání ze stolu.