Článek
Jak připomněl žalobce Legerský, smyslem řízení o případné obnově řízení je posoudit, zda se objevily nové skutečnosti, které jsou způsobilé zvrátit původní odsuzující verdikt. „Dle mého názoru tomu tak není. Ze strany odsouzeného teď nejde o nic jiného než o pokračování jeho obhajoby ze standardního soudního řízení. Činí tak stále stejnými prostředky. Znovu je omíláno totéž a nepřináší to vůbec nic nového,“ konstatoval Legerský.
Obhajoba: Fatální selhání znalců
Obhájkyně Kramného Jana Rejžková po celou dobu tvrdí, že nelze jednoznačně prokázat, že k úmrtí došlo po zásahu elektrickým proudem. Podle nových znalců obhajoby, kteří měli při vypracování svých posudků k dispozici celý Kramného spis, nejsou stopy po zásahu ani na vnitřních orgánech, ani na kůži zemřelých. „Znalci se dopustili několika fatálních selhání,“ řekla.
Petr Kramný byl v roce 2016 pravomocně odsouzen za vraždu manželky a dcery během rodinné dovolené v Egyptě. Podle rozsudku je v roce 2013 zabil elektrickým proudem. Soud mu za to vyměřil 28 let vězení. Odsouzený ale vinu po celou dobu odmítá, podle něj zemřely po otravě jídlem.
I kdyby Kramný s žádostí o obnovu uspěl, zdaleka ještě nemá vyhráno. Pokud by se tak stalo, v obnoveném hlavním líčení by musel na základě nově přednesených znaleckých závěrů rozhodnout trestní senát soudkyně Renaty Gilové, který o kauze od počátku rozhodoval a který všechny dílčí znalecké závěry, jež by mohly ve prospěch Kramného svědčit, ve světle dalších posudků a důkazů zpochybnil. Důkazy proti Kramnému vyhodnotil jako daleko přesvědčivější.
Spolek Šalamoun: Justiční zločin
Názorem na to, že v případě Kramného došlo k nesprávnému rozhodnutí, se netají spolek Šalamoun, který se zabývá monitorováním sporných kauz. Spolek rozsudek nad Kramným dlouhodobě označuje za justiční zločin. „Případ Petra Kramného je učebnicovým příkladem dysfunkce české justice,“ prohlásil Václav Peričevič z výboru tohoto spolku.
Na druhé straně ocenil, že se soud žádostí o obnovu procesu zabývá. „Velmi kvitujeme nebývalou snahu Krajského soudu v Ostravě o zajištění korektnosti celého veřejného zasedání. Nepamatujeme za posledních dvacet let, že by byla povolena obnova řízení za trestný čin vraždy. Ze statistik ministerstva spravedlnosti totiž mimo jiné vyplývá, že v letech 2013 až 2021 bylo podáno 724 žádostí o obnovu řízení s nápadem u krajských soudů a povolena byla pouze jedna jediná,“ dodal Peričevič.
Znalců z kauzy Kramný se nezastal ani Ústavní soud
