Článek
Žena dala za nemovitost tři miliony korun, oprava stropů ji stála 800 tisíc. S prodejcem se začala soudit s tím, aby opravu zaplatil v rámci slevy z kupní ceny. Justice dala ženě za pravdu, prodejce se ale obrátil na Nejvyšší soud a ten pro změnu vyslyšel jeho argumenty. Podle verdiktu totiž nemůže být sleva z kupní ceny pouze prostým určením částky odpovídající výši nákladů na opravu.
Nejprve ženě vyhověl Okresní soud v Hodoníně. Pokud podle něj totiž prodávající ženu ujišťoval, že v domě jsou keramické stropy, ta mohla důvodně předpokládat, že tam skutečně jsou.
„Nadto bylo při následném statickém průzkumu zjištěno, nejen že stropy jsou trámové dřevěné, ale navíc jsou z trámů, které nevyhovovaly normám v době jejich instalace, natož normám dnešním, a je nutná jejich výměna,“ popsal soud, jehož závěry potvrdil i brněnský krajský soud.
Koupil byt a začali po něm vymáhat dluh předchozího vlastníka. Zaplatil, a to byla chyba
Prodávající se pak obrátil na Nejvyšší soud a tvrdil, že částka je příliš vysoká a rozhodnutí soudů se vymyká praxi. Upozornil, že prodával 80 let starý dům na hranici životnosti určený k rekonstrukci a proplacením plné opravy by tak kupující získala lepší plnění, než bylo ve smlouvě. Připomněl, že sleva by tak byla ve výši 58 procent ceny domu, neboť celá kupní cena zahrnovala i pozemek v hodnotě 1,6 milionu korun.
Senát Nejvyššího soudu v čele s Jiřím Němcem takové argumentaci přitakal. Při určení slevy totiž podle verdiktu nejde jen mechanicky určit rozdíl v ceně věci bez vady a náklady na opravu, stejně jako nelze takto určovat slevu u pořízení nové věci, u níž je předpoklad dlouhé životnosti.
„Poskytnutím slevy odpovídající nákladům na opravu by nedošlo pouze k vyrovnání ekvivalence plnění, ale kupujícímu by se dostalo plnění již nad rámec předpokládaný smlouvou,“ konstatovali soudci. Případ se tak vrací na samý začátek.