Článek
Muž z jižních Čech si auto koupil v srpnu 2019 a zaplatil za něj 358 tisíc korun. Prodávající přitom zatajil, že auto jezdilo jako taxík a že mělo podstatně jiný kilometrový nájezd.
Aby to bylo ještě komplikovanější, auto muži na jaře 2020 shořelo. Stalo se to krátce poté, co muž zjistil, že byl napálen.
Kupující se pak začal u civilních soudů domáhat zrušení kupní smlouvy, ale brzy zjistil, že ani s tak do očí bijícím podfukem to nebude jednoduchá záležitost.
Muž z Přerovska zatoužil po obytném autě. Falešný prodejce jej připravil o 115 tisíc
Okresní soud totiž sice uznal, že prodejce jednal neférově, ale kupující prý vady vytkl opožděně, a tak pozbyl práva na odstoupení od smlouvy.
Odvolací Krajský soud v Českých Budějovicích měl jiný názor. Kupní smlouvu zrušil a prodávajícímu uložil, aby majiteli auta vrátil 230 tisíc korun.
Podle znaleckého posudku mělo totiž auto s takovým nájezdem hodnotu 128 tisíc korun. Jenže prodejce se proti tomu bránil dovoláním k Nejvyššímu soudu a senát v čele s Pavlem Horňákem zrušil rovnou obě předchozí soudní rozhodnutí.
Jakou cenu auto vlastně mělo?
Nejvyšší soud se na případ díval optikou tzv. institutu neúměrného zkrácení, při němž je možnost požadovat zrušení smlouvy. K tomu lze přistoupit, pokud se plnění jedné ze stran ukáže být v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla strana druhá.
„Pro aplikování neúměrného zkrácení není třeba zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo lehkomyslnosti, jako je tomu u institutu lichvy,“ vysvětlil soud.
„Rozhodující je pouze skutečnost, že plnění je v hrubém nepoměru vzhledem k protiplnění. Jeho užití bude namístě nikoliv ve všech případech, kdy se ukáže, že strany ujednaly vzájemná plnění v nepřiměřené výši, ale pouze v případech jejich hrubého nepoměru,“ doplnil soud.
V této věci soud při posouzení otázky, zda došlo k neúměrnému zkrácení žalobce, porovnával v kupní smlouvě sjednanou kupní cenu se skutečným stavem dotyčného vozidla
Zásadní je podle Nejvyššího soudu to, že roli mohou hrát pouze okolnosti týkající se ve smlouvě sjednaného poměru výše plnění v daném místě a čase.
„V této věci soud při posouzení otázky, zda došlo k neúměrnému zkrácení žalobce, nevycházel z porovnání plnění sjednaných ve smlouvě, nýbrž porovnával v kupní smlouvě sjednanou kupní cenu se skutečným stavem dotyčného vozidla, ač měl porovnávat vozidlo - jeho stav a vlastnosti - k jehož předání se žalovaná ve smlouvě zavázala,“ rozhodli soudci.
Případ se tak vrací na samý začátek, a soudy se tak budou muset vypořádat nejen s tím, jakou vlastně auto mělo cenu, ale i s tím, že vůz už fyzicky nikdo prozkoumat nemůže, neboť z něj zbyl jen ohořelý vrak.