Konec znalců? S novým zákonem odcházejí a noví jsou v nedohlednu

Znalectví doposud upravovala norma více než padesát let stará. Odměna za práci se nyní pohybuje mezi 100 a 350 korunami a nebyla zvyšována už víc než 16 let. Neexistují žádné standardy práce či metodika. To měl spolu s výrazným navýšením odměn změnit nový zákon, po kterém i znalci volali. Jenže místo spokojenosti s novou normou nastoupilo znechucení.

Zákon byl schválen před déle než rokem, jenže klíčové prováděcí vyhlášky ministerstvo spravedlnosti stále nedokončilo. Znalci tak netuší, jak přesně mají pracovat nebo jakou odměnu mohou za svou mnohdy nezastupitelnou činnost očekávat.

„Už při tvorbě zákona se na naše námitky nebral zřetel, ale řekli jsme si, že se s novou podobou normy naučíme žít. A čekali jsme na prováděcí předpisy. Jenže marně. Teď máme velice přísný zákon, který umožňuje znalce trestat drakonickými pokutami, ale zůstalo jen u toho biče. Cukr v podobě vyššího znalečného není,“ řekl Právu šéf Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně a předseda prezídia Asociace znalců a odhadců České republiky Aleš Vémola s tím, že například opravář praček dostane za hodinu víc než znalec.

Znalci napříč obory se shodují v tom, že o znaleckou činnost nemají mladí odborníci zájem a situaci mnohdy zachraňují znalci-důchodci, kteří ale mnohdy rezignovali na nejnovější poznatky v jejich oborech. „Podle naší statistiky je nejvíc znalců ve věkové kategorii 61-70 let. Odpovědnost znalců je přitom obrovská,“ upozornil Vémola. „Za této situace budu znalcem ještě pět let překlenovacího období podle nového zákona a pak končím. A většina mých kolegů to má stejně,“ varoval Vémola.

Podle předního českého psychologa Radka Ptáčka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy byl výkon znalecké činnosti mimořádně problematický už za dosluhujícího zákona, znalci byli špatně zaplaceni, chyběly standardy i ochrana odborníků. „Jenže nová norma to neřeší, naopak se na znalce apriori dívá jako na podvodníky. Je to výrazně represivní norma a v našich oborech se tak znalectví stává nevykonatelným,“ popsal Právu Ptáček.

Sám 13 let pracoval na nejsložitějších případech, po seznámení s novým zákonem se v minulém roce rozhodl jako znalec skončit. „Jen v mém okolí znám několik velmi odborně zdatných znalců, kteří také končí. Mladší kolegové jsou demotivovaní. V současné době se ani nemají od koho učit,“ prohlásil Ptáček. „Soudci přitom už dnes akceptují i roční lhůty na vypracování posudků ve sporech, kde jde o děti. A tam přitom hraje roli každý týden,“ nastínil Ptáček neradostnou realitu.

„Bohužel prognózu nástupu nových kvalifikovaných odborníků vnímám jako velmi nejistou. Současné vedení ministerstva si podle mých osobních zkušeností závažnost situace uvědomuje a hledá cesty, jak to řešit,“ dodal Ptáček.

Šéf sekce soudních psychiatrů a vedoucí Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ilja Žukov potvrdil, že i v jeho oboru znalci končí. „Nový zákon každopádně působí především restriktivně a před každým znalcem tak stojí otázka, zda mu stojí za to pracovat, a přitom žít v neustálém napětí, kým a za co bude sankcionován. Musím říci, že stávající situace jednoznačně směřuje k tomu, že znalci zkrátka nebudou,“ pokrčil rameny Žukov.

Vémola se dokonce obrátil v těchto dnech i na premiéra Andrej Babiše (ANO). „Způsob, jakým je nový zákon uváděn do praxe, považuji za významné selhání státu a nebojím se dokonce říct, že to je ostuda,“ napsal v dopise, který má Právo k dispozici.

Premiér dopis postoupil ministryni spravedlnosti Marii Benešové (ANO). Její resort na dotaz Práva ale problémy nepřipustil. „Vyhlášky k provedení znaleckého zákona jsou již v závěrečné fázi legislativního procesu a jsou nyní projednávány pracovními komisemi Legislativní rady vlády. Po zapracování připomínek pracovních komisí budou vyhlášky zaslány do Sbírky zákonů a uveřejněny. Předpokládáme, že se tak stane nejpozději do konce listopadu,“ napsala mluvčí úřadu Andrea Šlechtová. Na webu ministerstva ale ani na začátku prosince dokumenty stále nejsou.