Článek
S uherskohradišťským divadlem se začaly soudit dvě herečky poté, co v roce 2021 musely soubor opustit. Byly pozvány na tzv. umělecký pohovor, kde ale bez předchozího upozornění dostaly k podepsání dohodu o rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost.
Vedení divadla prý na ně činilo nátlak, že pokud okamžitě nepodepíší, nebude jim umožněno ani dohrát jejich role v nazkoušených inscenacích v rámci licenčních smluv.
Není namístě závěr, že by k právnímu jednání byly žalobkyně přinuceny hrozbou duševního násilí
Místní okresní soud jejich žalobě vyhověl s tím, že jednání divadla bylo v rozporu s dobrými mravy a k podepsání dohody došlo v tísni. Odvolací zlínský krajský soud měl na podstatu věci stejný názor, jen chybu viděl v něčem jiném. Postup divadla totiž označil za psychický nátlak v podobě hrozby duševního násilí.
Tisíc dní za mřížemi neprávem. Expolicista se soudí se státem o miliony
„Zaměstnání herce si vybírají osoby, které primárně chtějí realizovat své umělecké zájmy, jež jsou mnohdy jejich životní náplní a životním zájmem. Ztráta zaměstnání tak přináší vedle ztráty příjmu většinou další, pro žalobkyně zjevně daleko tíživější následek v podobě ztráty možnosti se umělecky realizovat v této umělecké činnosti. Tyto skutečnosti vytvářely na osoby žalobkyň větší tlak, než by tomu bylo při jednání o ukončení obvyklého pracovního poměru,“ konstatoval soud.
NS: Herectví není zas tak specifické
Divadlo takový přístup napadlo dovoláním k Nejvyššímu soudu a upozornilo mimo jiné na nepřípustnou pozitivní diskriminaci herecké profese a připomnělo, že herečky po podpisu už stejně neměly zájem se scénou dál spolupracovat.
Senát v čele s Jiřím Doležílkem pak hereckému povolání odmítl přiznat zvláštní zacházení, předchozí verdikty soudů zrušil a sám rozhodl tak, že výpověď platí.
„Nelze souhlasit s přístupem odvolacího soudu, že by v posuzované věci takovou roli hrála specifika herecké profese. Skutečnost, že umělecká realizace na základě přislíbené licenční smlouvy, a na druhé straně ztráta této realizace, by byla pouze omezená, musela být oběma žalobkyním zřejmá už při předložení rozpisu rolí,“ uvedl soud.
„Hrozící nebezpečí nebylo tedy v posuzovaném případě natolik intenzivní, aby bylo způsobilé vyvolat důvodnou obavu žalobkyň, bez níž by žalobkyně dohodu o rozvázání pracovního poměru neuzavřely. Není proto namístě závěr, že by k právnímu jednání byly žalobkyně přinuceny hrozbou duševního násilí,“ zakončil Nejvyšší soud.
Vláda schválila delší zkušební dobu v zaměstnání a zkrácení výpovědní doby
