Hlavní obsah

Kněží šířili texty kritické k režimu a skončili ve vazbě. Státní zástupce navrhuje jejich očištění

2:09
2:09

Poslechněte si tento článek

Plzeň

Státní zástupce podal návrh na soudní rehabilitaci devíti římskokatolických kněží, kteří po druhé světové válce působili v západních Čechách. V září roku 1949 pak byli zatčeni a drženi ve vazbě a obviněni z distribuce protistátních letáků.

Foto: Hynek Glos, Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Podle žalobce došlo k porušení základních principů náboženské svobody, a proto věc předložil plzeňskému krajskému soudu. „Současná právní úprava totiž umožňuje nápravu i po více než pětasedmdesáti letech,“ upozornil advokát, jenž podnět zpracoval.

Duchovní byli obviněni z toho, že přijímali tajnou kurýrní cestou různé ilegálně rozmnožované oběžníky s protistátním obsahem.

„Šlo o takzvané pastýřské listy, pokyny o exkomunikaci a jiné. Rozmnožili, respektive prostřednictvím svých podřízených nechali rozmnožiti petici či prohlášení adresované vládě republiky československé, případně Ústřednímu výboru národní fronty. V ní prohlašují, že se zříkají svých kněžských platů,“ citoval advokát ze spisu.

Poukázal, že kněží strávili několik stresujících týdnů ve vazbě a následně byli propuštěni, aniž došlo k soudnímu jednání. „Tehdejší platná ústava přitom proklamovala, že každý má právo vyznávat soukromě i veřejně jakoukoli náboženskou víru,“ podotkl.

Konkrétně jde o očištění Bedřicha Bohdala, Karla Forsta, Františka Jílka, Václava Klaboucha, Jindřicha Senfta, Františka Slavíčka, Karla Smetany a Josefa Zahrádky.

Do skupiny tehdy patřil také Josef Resl. „Protože dostal čtyřletý trest, vztahovala se na něj rehabilitace přímo ze zákona,“ vysvětlil právník. Doplnil, že u dalšího člena, Františka Wonky, už k očištění došlo v roce 2021, a to díky podnětu jeho příbuzného.

Morální satisfakce. Soud po skoro šedesáti letech očistil muže, jehož stíhala StB

Krimi

Výběr článků

Načítám