Článek
„Podmínkou je předložení právních důvodů k vyplacení odškodného,“ řekl Právu ředitel nemocnice František Lešundák. „Každá nemocnice je pro tyto případy pojištěná,“ doplnil Lešundák a vyzval, aby se rodiče postižených dětí přihlásili. „Každý případ osobně probereme a postavíme se k tomu čelem,“ řekl Lešundák.
Muž sice za své jednání podle policie nemůže být stíhán kvůli nepříčetnosti, rodiče dětí, které měly pod rukama lékaře trpět, ale nyní zvažují další kroky. Jak Právu prozradila jedna z matek, není vyloučeno, že budou chtít po nemocnici odškodné.
Přemýšlí i o tom, zda podají stížnost proti policejnímu rozhodnutí o odložení případu. Vše prý ale chtějí nejprve konzultovat s advokátem a minimálně část z nich by ráda postupovala společně.
Podepsal, že nezatajil žádnou nemoc
Ředitel na středeční tiskové konferenci přímo v areálu nemocnice zrekapituloval celou kauzu.
„Jiří Havránek při nástupu do nemocnice (květen 2012) podstoupil vstupní prohlídku a zároveň prohlásil i podepsal, že nezatajil žádnou nemoc,“ upozornil Lešundák. Havránek přitom trpí bipolární afektivní poruchou, nemocí dříve známou jako maniodepresivní psychóza.
První půlrok na lékaře nebyly žádné stížnosti, naopak přišlo pět pochval. Primář ale prosazoval velmi invazivní zákroky a na jeho činnost začal upozorňovat personál. Havránek na to reagoval vyhrůžkami.
„Vyhrožoval jim verbálně i psaním výhrůžných dopisů, které nepodepisoval. Hrozil uvězněním i právníky,“ sdělil současný primář dětského oddělení Štěpán Kutílek.
Částky se mohou lišit
Podle Právem oslovených advokátů by byla případná žádost rodičů o odškodné adresovaná klatovské nemocnici v pořádku, protože zařízení odpovídá za jednání svých pracovníků. Odložení kauzy policií ani to, že lékař nemůže být trestně odpovědný, na to podle nich nemá vliv.
Právníci neodhadli, na jaké odškodné by mohli mít rodiče nárok, s tím, že nemají dostatek informací. „Částky mohou být statisícové, miliónové, pokud ty následky jsou skutečně závažné,“ řekl Právu advokát Petr Kočí.
„Záleží případ od případu, jak intenzivní bylo utrpení, jak dlouho trvalo,“ sdělil advokát Marek Nespala. On i Kočí se navíc shodli na tom, že by případné odškodné mohlo být vyšší vlivem nového občanského zákoníku.
Podle Nespaly by rodiče nejprve měli za pomoci lékaře či znalce vyčíslit škodu, která jim vznikla, a následně se obrátit na nemocnici.
Havránek se během svého klatovského působení – v nemocnici fakticky skončil v únoru 2013 – podle policie podepsal na deseti dětech ve věku od jednoho do dvou let, mimo jiné jim podával nepřiměřeně vysoké dávky anestetik nebo jim prováděl desítky vpichů.
Policie kvůli Havránkově vážné duševní poruše ale případ nakonec odložila.
Bipolární afektivní porucha (B. A. P.)
Závažná mentální porucha, která se projevuje prudkým střídáním nálad, které oscilují mezi fází manické psychózy (mánie) a těžké tzv. bipolární deprese.
V manické fázi postižený jedná impulsivně, vystupuje sebevědomě a má sklon provádění nepromyšlených, nezřídka destruktivních činů.
V depresivní fázi je postižený skleslý a podrážděný, bez schopnosti prožívat radost a s pocitem vlastní bezvýznamnosti. Jeho jednání může být agresivní, a to jak vůči okolí, tak vůči vlastní osobě.
Nemocní občas zažívají příznaky obou fází zároveň, jindy je jejich střídání nevyzpytatelné. Někdy na sebe fáze přímo navazují, jindy se může vyskytnout remise, tedy období bez příznaků.
Bipolární afektivní poruchou (dříve nazývanou maniodepresivní psychóza) trpí zhruba 1 procento populace. Příčiny jejího vzniku nejsou dosud objasněny.
