Článek
"Požadavky Kinského jsou nehorázné. Navíc se domnívám, že tenhle Kinský není ani přímý potomek šlechtického rodu Kinských," řekl dnes ČTK starosta Jarpic Miroslav Janek.
Zástupci žalovaných obcí navíc považují žaloby za zmatečné. Podle nich právní zástupci Kinského žádají i majetek, který šlechtickému rodu nikdy nepatřil nebo mu byl zabaven v rámci pozemkové reformy z roku 1922. "Po nás chtějí i hasičárnu, která byla postavena v 70. letech," uvedl starosta Zlonic Josef Richter.
Právní zástupce Františka Oldřicha Kinského Jaroslav Čapek takové domněnky odmítá. "Nemovitosti zabavené v pozemkové reformě nežádáme," dodal.
Kinský prý majetek nikdy neztratil
Čapek navíc zdůrazňuje, že Kinský se nedomáhá restituce majetku, ale potvrzení vlastnického práva k majetku, který jako šestiletý zdědil a nikdy neztratil. Ve sporu podle něj není podstatné ani to, zda Kinského rodiče byli či nebyli nacisté.
"Drtivou většinu majetku totiž nezdědil můj klient po svém otci, ale po pradědovi, který zemřel v roce 1904. Otec a strýc mého klienta byli pouhými poživateli a správci dědictví, nicméně dědicem byl ustaven právě až František Oldřich," tvrdí.
Spory o hrobku Kinských
Největší emoce vyvolává hrobka rodu Kinských v Jarpicích. Starostové Kinskému vyčítají, že se zajímá jen o majetek, který je možné zpeněžit.
"Nechápu, proč nechce hrobku, v které leží jeho rodiče. Zajímá se jen o cestu, která vede kolem hřbitova, ale na hrobku se ani nepřišel podívat," dodal Janek.
Kinského právník tvrzení starosty Jarpic rezolutně odmítá. "Není pravda, že hrobku nechceme. My jí chceme, ale hrobka patří státu. Tudíž o ní jednáme se státem a ne s obcemi," uvedl.
Kinský se podle Čapka snažil hrobku získat dohodou, ale zástupce státu trval na soudním vypořádání. Starostové věří, že Kinský nemůže se svými žalobami uspět. Nedávná minulost však ukázala, že se mohou mýlit.
Prolomení Benešových dekretů
Rodiče Kinského o majetek přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože údajně spolupracovali s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Někteří politici proto v rozsudku, který Kinskému část majetku vrátil, vidí zpochybnění dekretů.
Vývoj kauzy
25. června - Deník Právo uvedl, že potomek šlechtického rodu Kinských František Oldřich (66) definitivně vyhrál první soudní spor o navrácení rodového majetku. Zatím získal 1,5 hektaru pozemků na Ústeckoorlicku.
26. června - Ministr kultury Pavel Dostál požádal šéfa Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka o schůzku představitelů politických stran k problému restitucí majetku zabaveného za kolaboraci s nacisty. Verdikt soudu ohledně nároků Kinského považuje totiž za krok zpochybňující Benešovy dekrety.
27. června - Šéf ústecké krajské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna řekl tisku, že sociální demokracie zvažuje přijetí zákona o neměnnosti poválečných majetkových poměrů. Podle premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly je potřeba situaci nejprve analyzovat.
1. července - Ve Sněmovně jednalo její vedení spolu s šéfy poslaneckých klubů a právníky o tom, jak vytvořit k dekretům legislativní pojistku. Ta by měla bránit výsledkům soudních pří o majetek, které vyznějí v neprospěch státu. Politici se na schůzce dohodli na čtyřech variantách postupu.
- Soudy odložily plánovaná projednávání třech sporů, v nichž se Kinský domáhá vrácení majetku. Jde mimo jiné o zámek v Chocni na Ústeckoorlicku a další nemovitosti či pozemky. Kinského advokát se hodlá obrátit na ministra spravedlnosti Pavla Rychetského či Ústavní soud i Evropský soud ve Štrasburku.
2. července - Podle ministra Dostála se v souvislosti s restitucemi uvažuje o úpravě zákona, podle níž by Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových musel od obcí převzít zastoupení, pokud o to požádají. Další z variant je sjednocení judikatury Nejvyššího soudu tak, aby ten, kdo neuspěl podle zvláštních restitučních zákonů, nemohl své nároky uplatňovat podle zákonů obecných.
3. července - Prezident Václav Klaus se kvůli opětovným pokusům otevírat otázky minulosti rozhodl svolat schůzku nejvyšších ústavních činitelů. Schůzka se má týkat kromě restitucí i problémů v česko-německých vztazích.
- Premiér Špidla pověřil experty vypracováním ústavní novely s cílem zabránit chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety. Ministr spravedlnosti Rychetský má dát podnět k ujednocení české legislativy v této oblasti. Ministra financí Bohumila Sobotku Špidla požádal o okamžité vypracování zákona, jímž se rozšíří pravomoc Úřadu pro zastupování státu v majetkových věcech.
