Kázeňský přestupek, ne trestný čin. Soud v Jablonci osvobodil dozorce v kauze útoku na vězně

Všichni čtyři byli původně potrestáni podmíněnými tresty, Nejvyšší soud ale tento verdikt na základě dovolání tří z nich zrušil.

Předseda okresního senátu Martin Feřt v pondělí při zdůvodnění rozsudku uvedl, že se řídili závěry Nejvyššího soudu, a to i ve vztahu k obžalovanému, jenž dovolání nepodal.

„Pohledem Nejvyššího soudu na některé skutky jsme posuzovali i skutky dalšího obžalovaného a dospěli jsme k závěru, že parametricky i ty skutky odpovídají těm, kterými se Nejvyšší soud zabýval. Tedy že měly být posouzeny toliko jako kázeňský přestupek příslušníků vězeňské služby,“ uvedl Feřt.

Jednání se v pondělí zúčastnili osobně dva ze skupiny čtyř obžalovaných bývalých dozorců. Jeden z nich, David Halama, je s rozsudkem spokojen, avšak jak sám dodal, tuto kapitolu nemá uzavřenou.

„Je skvělé po čtyřech letech slyšet slovo nevinen,“ okomentoval krátce po vynesení rozsudku a pokračoval: „Věděl jsem, že jsem nevinný. Věděl jsem, o jakého klienta jde a čeho je schopen, a ta cesta byla strašně dlouhá. Ale věřil jsem, že to dopadne.“

Obdobně reagoval i jeho někdejší kolega Jakub Smoleňák.

„V tomhle státě člověk chodí čtyři roky po soudech za to, že recidivistovi, který šest hodin demoluje celu, ničí majetek a znevažuje trestní řád, řekne, lehni si na zem. V podstatě čtyři roky běhám po soudech a říkám, že to, co se stalo, není trestný čin. Dneska jsem se dobrali k tomu, že mám pravdu,“ okomentoval rozsudek, který je zatím nepravomocný.

Lhůtu pro odvolání si ponechal státní zástupce, který si počká na písemné vypracování rozsudku a následně zváží, zda se odvolá.

Počínání někdejších dozorců Věznice Rýnovice bylo odhaleno mimo jiné na základě odposlechů, které byly několik měsíců umístěné v jejich kancelářích a hrály ve vznesených obviněních významnou roli. Podle obžaloby se měli dozorci „mstít“ odsouzenému sedmadvacetiletému Lukáši Kalinovi za to, že jejich kolegu nahlásil na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Podle spisu jej měli za to trestat například tím, že mu slovně vyhrožovali a nadávali, zakazovali psát dopisy rodině, jeden z dozorců měl vstříknout úmyslně do cely slzotvorný plyn, i když věděl, že nejde odvětrat. Jindy mu měli zabránit v tom, aby na noc dostal matraci na spaní, a musel spát na pevné podložce a do knihy zapsali, že ji sám odmítl. V dalším případě jej měli donutit ulehnout na zem a stisknout mu čelist, až naříkal bolestí.

Některé ze skutků následně samotní obvinění doznali s tím, že jim ujely nervy a většinou tak reagovali na provokace odsouzeného, což konstatoval z dalších důkazů i Nejvyšší soud, ke kterému se po čtyři roky trvání procesů část obviněných obrátila. Ten uvedl, že k šikanóznímu jednání je vždy vyprovokoval odsouzený a jejich činy nikdy nebyly natolik závažné, aby naplnily skutkovou podstatu trestného činu, ale šlo jen o kázeňský prohřešek.

„Já mám takový názor, že ať dáte odposlechy na čtyři pět měsíců kamkoliv, do jakékoliv místnosti, tak se prostě dozvíte věci, které jsou na hraně se zákonem. Ale to je slangová mluva a je to součást toho povolání. Ať dáte odposlechy nejen dozorcům, ale na jakékoli pracoviště, tak se dozvíte něco, co by se dalo trestně napadnout,“ dodal Smoleňák.

Ten odešel od vězeňské služby na základě výpovědi v průběhu procesu. Rád by se ale na místo dozorce rýnovické věznice vrátil.

„Mám vysokou školu a v podstatě jsem byl celé tyto čtyři roky na hraně se svým profesním životem. Kdyby to Nejvyšší soud celé nezvrátil, tak můžu celou profesní kariéru hodit za sebe a začínal bych někde úplně od znova,“ shrnul Smoleňák. Podle svých slov se bude zajímat i o možnost odškodnění.

Pětici příslušníků vězeňské dozorčí služby zastupuje ve třech kauzách obhájce Josef Kopřiva, který pondělní rozhodnutí soudu uvítal.

„Myslím si, že dnešní rozhodnutí by mělo ovlivnit výsledek i v dalších kauzách, protože v podstatě, jak dnes předseda senátu uváděl, jsou tam totožnosti těch skutků. Třeba kop, který nezpůsobil žádné zranění a je to v podstatě tento skutek, a pak nějaký pohlavek, a to jsou podle mého jednání, která nemůžou naplnit skutkovou podstatu nějakého trestného činu. Je to jiný senát, ale doufám, že k tomu bude přihlížet,“ okomentoval obhájce Kopřiva.

Soudní proces s bývalými dozorci Věznice v Rýnovicích se táhne několik let a je rozdělen do více větví. V části, která se projednávala v pondělí 10. března u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, soudce reflektoval rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zrušil předchozí rozsudky. Další větev kauzy údajného šikanování vězňů dozorci v Rýnovicích bude soud projednávat za čtrnáct dní.