Článek
Bývalý ředitel vojenské tajné služby Ondrej Páleník a jeho někdejší podřízený Jan Pohůnek totiž odmítali, aby jejich kauzu projednával u nadřízeného Městského soudu v Praze tříčlenný odvolací senát vedený soudkyní Jarmilou Löffelmannovou.
Jak Právo počátkem prosince napsalo, podali Páleník s Pohůnkem proti ní a jejím dvěma kolegům, soudcům Václavu Kašíkovi a Aleně Makovcové, námitku podjatosti, a když neuspěli, zaslali stížnost k Vrchnímu soudu v Praze. Jak informovala ČT, vrchní soudci stížnosti Páleníka s Pohůnkem na podjatost senátu Löffelmannové vyhověli, což Právu potvrdil důvěryhodný zdroj seznámený s tímto rozhodnutím, které padlo 23. prosince.
To znamená, že nyní musí městský soud podle rozvrhu práce určit zcela nový odvolací senát. Podle informací redakce by mělo být jasno už počátkem ledna.
Soudcovy ostré poznámky
„Je to pro mě novinka, jste první, kdo mi to říká. Ono to ale bylo skoro jasné podle toho, jak se ten původní senát choval. Samozřejmě to rozhodnutí vítám, když vyhověli naší stížnosti,“ řekl Právu v úterý Páleník.
Jemu a Pohůnkovi se nelíbilo, jak se senát Löffelmannové vyjadřoval na adresu zpravodajců a Nečasové loni v září, když případ poprvé vracel soudkyni z Prahy 1 Heleně Králové. Soudce Kašík, který tehdejší rozhodnutí odvolacího senátu sepisoval, si totiž neodpustil několik ostrých poznámek na adresu obžalovaných a na rozdíl od soudu v Praze 1 měl navíc jasno o vině zpravodajců i Nečasové.
„Podali jsme proti tomuto senátu stížnost pro podjatost. Jejich vyjádření a osobní útoky byly podle našeho názoru skutečně už daleko za hranou,“ uvedl už před měsícem Páleník.
Společně s ním se na vrchní soud obrátil už jen Pohůnek, naopak další z obžalovaných bývalých ředitelů Vojenského zpravodajství Milan Kovanda ani Nečasová neměli s určeným odvolacím senátem problém a žádnou námitku nepodali.
Problém s podjatostí Löffelmannové a spol. začal už loni, kdy soudkyně Králová odmítla případ vůbec řešit v hlavním líčení. Nejprve rozhodla, že Nečasová dostane podmínku, Pohůnkovo stíhání zastavila a Páleníka s Kovandou chtěla předat pouze ke kázeňskému řízení.
Proti tomu však podali odvolání státní zástupci, takže kauzu měl rozseknout nadřízený městský soud a konkrétně zmíněný senát vedený Löfellmannovou.
Tvrdá kritika
A ten loni v září nařídil Králové věc projednat v hlavním líčení. Jenže zároveň jí bez servítků vyčinil za to, jak s případem naložila. Podle názorů odvolacích soudců totiž ke zneužití tajných agentů ke sledování civilních osob včetně tehdejší manželky premiéra Radky Nečasové jednoznačně došlo.
„Pokud Vojenské zpravodajství poskytuje služby zcela soukromého charakteru milence předsedy vlády, není ani zapotřebí znát veškeré interní předpisy Vojenského zpravodajství, aby si i laik učinil jasnou představu, že jde o protiprávní činnost,“ konstatoval tehdy za odvolací senát soudce Kašík, který rozhodnutí vypracoval.
A ve své kritice šel ještě dál. „Na základě dosud shromážděných okolností případu je úplně jasné (a samozřejmě to muselo být jasné i obviněnému Ondreji Páleníkovi), že obviněná Nagyová jako nastupující partnerka předsedy vlády zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování nenáviděné sokyně v lásce (Radky Nečasové, pozn. redakce),“ napsali Králové městští soudci.
A tučně pak v textu zvýraznili konstatování: „Je evidentní, že obvinění měli zneužít svou pravomoc tím, že se nechali najmout milenkou předsedy vlády za účelem dosažení jejích intimních cílů v mileneckém vztahu s ním.“
Navíc se ale Kašík pustil i do tvrdé kritiky samotných obviněných. Právě to, že šlo o údajně nezákonné osobní invektivy ze strany soudu, které ho tím dělají podjatým, Páleník s Pohůnkem napadali.
Mají šanci
Kašík mj. v usnesení napsal, že o „absenci subjektivní stránky trestného činu nemůže být ani řeči, mají-li obvinění alespoň základy průměrného intelektu, což ani oni zatím nezpochybnili“.
Páleník, jehož obhajobu Kašík označil za demagogickou, bral tato tvrzení jako velmi kontroverzní, v čemž mu podle všeho dal nyní vrchní soud za pravdu, když souhlasil s Páleníkovým názorem, že by měla kauzu dostat jiná trojice soudců. Obžalovaným se tak výrazně zvýšila šance, že uspějí i u odvolacího soudu a budou definitivně osvobozeni.
