Článek
„Neograph byla pro mě posvátná rodinná společnost,“ hájil se Sitta mladší, který býval obchodním ředitelem papírny Neograph. Podle obžaloby si ale jako jednatel firmy Avium Partners nechával Neographem proplácet za zprostředkování zakázek fiktivní faktury, které měl podepisovat z titulu spoluvlastníka firmy Sitta starší. Celkem tak měl Sitta mladší způsobit škodu ve výši 8,2 miliónu korun.
Podle Sitty mladšího ale za zprostředkovatelskými smlouvami stál tehdejší spolumajitel Neographu, finančník Jan Janků, který ve firmě prosadil tzv. švarc systém.
Janků je společně s lobbistou Ivo Rittigem a dalšími obviněn v kauze údajně předražených jízdenek pražského dopravního podniku.
Faktury od firmy Cokeville
Sitta mladší jako obchodní ředitel papírenské společnosti od roku 2009 sbíral důkazy o podezřelém kontraktu mezi Neographem a pražským dopravním podnikem, který byl uzavřen v lednu 2008.
„Začátkem roku 2009 se začínají objevovat provizní faktury od firmy Cokeville,“ řekl Sitta mladší. Cokeville Assets, Inc. je společnost sídlící na Britských Panenských ostrovech a je napojená na lobbistu Ivo Rittiga. Na její účet mělo podle této provizní smlouvy chodit 17 haléřů z každé vytištěné jízdenky pro dopravní podnik.
Počátkem roku 2010 důkazy předal policii. „Policie mě přemlouvala, ať z Neographu neodcházím, že jsem pro ně cenný insider,“ podotkl Sitta mladší.
Nějakou dobu se ze strany policie ale nic nedělo. Až v listopadu 2011 se Vladimír Sitta starší spojil s Národním fondem proti korupci a celou věc zveřejnil.
Vladimír Sitta st. (vpravo) se svým právníkem.
Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Během několika týdnů převzal Neograph její dosavadní spolumajitel Janků. Sitta mladší u soudu popsal dramatické okolnosti „převratu“ 16. prosince 2011.
Dramatické převzetí
„Volali mi z firmy. Že je tam asi třicet ozbrojených bodyguardů, že snad odpojují telefony a vypínají proud,“ uvedl Sitta. Okamžitě prý skočil do služebního auta a mířil do sídla Neographu. Cestou volal jak policii, tak i na protikorupční oddělení, aby přijeli.
„Když jsem přijel do areálu, narazil mi do dveří nějaký džíp, asi hummer, abych nemohl vystoupit,“ pokračoval Sitta. „Šel jsem kordonem ozbrojenců, za posměchu partnerů. Snažil jsem se vyvarovat všech emocí.“
Sitta si prý všechno natáčel na telefon, když ale přišel do své kanceláře, aby si vzal své osobní věci, zavolal přítomný exekutor bodyguardy.
„Přidusili mě, z ruky mi vypáčili telefon, rozbili mi brýle,“ vypočítával Sitta. Po příjezdu státní policie jí Sitta předal složku s důkazy o provizní smlouvě. „Na stole jsem měl složku s důkazy označenou DPP. Všichni koukali v úžasu, jak jim tohle uteklo pod rukama. Předal jsem ji státnímu policistovi a řekl mu, ať to zaprotokoluje a nedá z rukou. Bylo to v té době horké zboží,“ zakončil Sitta.
Informací k jízdenkové kauze má prý mnohem více, ale nechá si je až k soudu, ke kterému se, jak doufá kauza, dostane.
